Stephen King – Carrie

Telekineze pojatá jako horor – tak by se jedním slovem dalo říct, o čem je Carrie, první vydaný román z dílny nejlepšího spisovatele hororů na světě.

Obsah

  1. Úvod
  2. Recenze
  3. Obsah
  4. Závěr

Úvod

Jako čtenáře nás přitahují témata a motivy, které jsou na hraně. Na hraně mravnosti a slušnosti, představivosti, nebo dokonce i zákona. Carrie je exemplární ukázkou. Představte si to největší tabu žen a pak ho spojte s prasácky nehoráznou scénou plnou krve.

Autorem Carrie není nikdo jiný než Stephen King, legendární americký hororový spisovatel. Jde o jeho první vydanou knížku z roku 1974.

Hlavním námětem novely je permanentní šikana, která dokáže utvořit ty největší násilníky v naší společnosti v případě, že ani jejich blízcí nejsou schopni jim být v těžkých obdobích nápomocni. Hlavní postava Carrie Whiteová je permanentně šikanovaná teenagerka naneštěstí trpící telekinetickými schopnostmi (umí pohybovat věcmi na dálku) a žijící pouze se svou silně nábožnou matkou.

rok vydání: 1992

Recenze

Autor dokonale propojuje ty nejhorší možné okolnosti (dívenka s podivnými schopnostmi, jejíž matka je posedlá hledáním ďábla a hříchu) a utváří kompaktní ničím nerušený děj. Příběh disponuje nejvyšší možnou mírou nechutnosti – menstruační krev ve spojení se stvůrou trpící telekinezí. K tomu požár, spálené mrtvoly, elektrický šok, výbuchy čerpací stanice, … Díky jeho knize O psaní jsem věděl, že úryvky z fiktivních knih a novinových článků dal do knihy jenom proto, že byla moc krátká a nechtěli mu ji vydat.

King k telekinezi přistupuje s vážným, až téměř forenzním zájmem. Vyprávění střídají velmi autentické úryvky z novin (Enterprice), časopisů, knih (Jmenuji se Susan Snellová a Exploze stínu) a vyšetřovacích výpovědí svědků – čtivé (nemonotónní). Tvoří dokonalou iluzi reality. Přístup k příběhu zaujal téměř vědecký, protože vysvětluje i genetické hledisko telekineze.

Vnitřní hlas nebo proud myšlenek (podvědomí) píše King v závorkách a má pro něj extra řádek – zdánlivě gramaticky nesrozumitelný sled slov bez interpunkce, které slouží k vyjádření exprese (podobné expresi v Padesáti odstínech šedi, kde je to použito pro erotické scény). Příklad:

Máma.

Tma.

Hněv.

Bolest.

Příběh nemá vůbec žádné kapitoly, ale pouze tři části.

Obsah

Postavy

  • Carrieta Whiteová (17 let)

Ne úplně hezká, permanentně odstrkovaná a šikanovaná dívka trpící telekinezí (schopností pomocí vůle pohybovat na dálku předměty).

Za cokoliv hříšného, co provede, se musí už od dětství jít na dlouhé hodiny modlit do odporné komory na zámek, nebo jí matka zbije. V lepším případě začne matka trestat sebe sama.

  • Margaret Brighemová Whiteová

Matka Carriety Whiteové. Křesťanská náboženská fanatička. Víru bere fundamentálně – nikoli jako celek. Co má v bibli alespoň nepatrně ďábelský kontext, zavrhuje a zakazuje. Carrie málem zabila ještě předtím, než přišla na svět, protože ji pokládala za ďábelský výplod svého cizoložství.

Její matka trpěla telekinezí, ale nic zlého se nestalo.

Další postavy

  • Susan Snellová (17 let) – členka party, s jejímž počínáním nesouhlasí
  • Chris Hangersenová – agresor
  • Billy Nollan – bouchač, mladistvý kriminálník
  • Tommy Ross – společník Carrie na maturitním plesu
  • Rita Desjardinová – učitelka tělocviku, která se snaží Carrie utěšit
  • Pan Grayle – ředitel střední školy

Příběh

Příběh se odehrává v reálném městě Chamberlain ve státě Maine u severní hranice USA v červnu roku 1979 a je rozdělen na tři části.

První část: Krvavý žert

První paranormální jev se odehrál v Carriiném dětství, když jí byly pouhé tři roky. Z bezmocnosti a strachu z matky, která ji vyhnala od sousedky v oblečení babylónské kurvy, sešle z nebe kusy ledu a kameny.

V sedmnácti letech však její sociální a tělesné opoždění vyvrcholí. Matka jí kvůli náboženství totiž těžce brzdila i v otázkách sexu a menstruace. Při odchodu ze sprch po tělocviku dostane měsíčky a je vystavena potupě a posměchu. Dokonce i samotná učitelka má k ní zprvu odpor a křičí. Carrie ale menstruaci kvůli své pošahané matce (ďáblovo znamení) nezná a myslí si, že vykrvácí k smrti. Vůdce dívek, které na ní začaly poté pokřikovat a házet vložky, Chris Hangersenovou, potrestá ředitel Grayle zákazem maturitního plesu, což jí ještě více dodá na odvaze celý ples poškodit.

Druhá část: Maturitní ples

Susan Snellová se jí směje jen kvůli partě – vnitřně s tím nesouhlasí, a proto touží napravit to, k čemu nevinně přispěla. Dohodí Carrie kluka na maturitní ples – Tommyho Rosse. Matka všemu brání, ale neúspěšně (Carrie začíná být nebezpečná, protože se tentokrát matce vzpírá a používá při tom telekinezi).

Začátek části prozrazující zápletku nebo rozuzlení knihy (přeskočit).

Bouchač Billy Nolan a jeho holka Chris Hangersenová udělají spolu s partou vyvrhelů ohyzdný žert – závěrečné vyvrcholení potupy a pokoření Carriety Whiteové. Seženou z opuštěné farmy prasečí krev, zmanipulují volby krále a královny plesu a zvrhnou na ně kbelíky s prasečí krví. V této póze je i na obálce většiny vydání této knihy.

Carrie v slzách prchá ven z tělocvičny, ale pak u ní dojde k duševnímu zlomu. Nechce matce přiznat svou chybu, že na ples neměla jít. Nechce se ZASE úporně modlit a žádat o odpuštění. Už nikdy. Rozhodne se pomstít. Hladina křivd a posměchu dosáhla kritické úrovně. Nedokáže se ovládnout. Klasický apokalyptický histerák, kdy se hlavní postava s nadpřirozenou schopností zvrhne ve vraždící monstrum.

Zabouchne všechny dveře tělocvičny (telekinezí). Pustí nouzový hasicí systém. Vytrhne tlusté kabely audiotechniky a nahází je do vody. Jističe drží telekinetickou vůlí, aby se nevyhodily a všechno nezkazily. Tělocvična vzplane. Přilehlá nádrž s palivovým olejem exploduje a od ní chytne celá městská čtvrť.

Carrie pak putuje dál. Všichni, kteří jí spatří, mají náhlé telepatické vnuknutí a vědí, jak se jmenuje a kdo je. Ničí hydranty, aby oheň nemohl nikdo uhasit. Ničí světla a dráty vysokého napětí, které padají na zem a spalují panický dav brodící se ve vodě z hasícího systému (literárně geniální spojení okolností). Povolí uzávěry čerpací stanice a přijíždějící záchranář pumpu vyhodí do vzduchu nešťastným nedopalkem.

V tuto chvíli je jasně patrný dopad přílišné telekineze na Carriin organismus. Slábne a z úst roní krev (jako v akčním filmu Kronika, 2012).

Matka tuší, co se děje, a tak si schová do zástěry řeznický nůž. Přišly se navzájem zabít. Když Carrie dojde až k ní a prosí o pomoc a odpuštění, vrazí jí matka nůž do ramene (protože uhne, jinak by ji zabila). Carrie jí pak zastaví srdce a matka zemře. Prý je to dárek, protože matku osvobodí od přítomnosti, která pro ni byla vždycky temnotou. Teď bude ve svém vysněném nebi.

Jako poslední pomstí motely (matka motely považovala za ďábelské, protože tam lidé spolu spali). Dovrávorá do 5 km vzdáleného Kavalíru, kde je Chris s Billem. Oni ucítí Carrienu přítomnost a zdrhají. Nasednou do auta a Bill chce Carrie přejet, ale díky telekinezi nabourá do stěny motelu a oba zemřou.

Susan mezitím vyběhla ven zjistit, co se děje. Cítí, kde Carrie je, a běží tam. V bezprostřední blízkosti jí myslí plují Carrieniny myšlenky. Mrtvá matka. Dochází k telepatickému propojení. Carrie nechce Susan zabít, protože si v mysli přečetla, že za to nemůže. Carrie umírá na selhání organismu, ale Susan je pořád myslí spojena – zažije její smrt. Potom utíká polem pryč a po stehnech jí stéká menstruační krev.

Třetí část: Trosky

Shrnují celkové škody a duchovní destrukci města. Také popisují další semeno zla – neteř Sandry Jenksové. Také trpí telekinezí. „Vsadím se, že se jednou prosadí po celém světě.“

Konec části prozrazující zápletku nebo rozuzlení knihy.

Závěr

King zazářil absolutně originálním pojetím tématu telekineze. Stylem mi dokumentace připomíná Válku s mloky. Je to krátké a akční, žádný zbytečný popis. Mohu pouze doporučit. Kniha se dočkala i svého filmového zpracování, které navzdory stáří rozhodně stojí za to.

Zdroj obrázku: Shpock

Related Posts

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..