Stephen King – Puls

Nastane chaos – lidé kolem zešílejí. První věc, kterou uděláte, je, že vytáhnete mobilní telefon a zavoláte blízké osobě. Jakmile to ale uděláte, zešílíte taky, což vede k lavinovému efektu.

Obsah

  1. Úvod
  2. Recenze
  3. Obsah
  4. Závěr
  5. Zajímavosti

Úvod

Knížka mechanikou hlavního motivu – nezvedej telefon, jinak zešílíš – velmi podobná Suzukiho Kruhu. Puls je ale jinak klasická a dobře promyšlená zombie apokalypsa plná strachu z rohů a prozrazení.

King se vám v této knize snaží říct, že základní příkaz člověka je vražda. V přírodě to platí. Rozvinutá verze myšlenky získání potravy a přežití zabitím nepřítele zní, rozmnož se. Ale prvotní je dle ideje tohoto románu vraždi. Takže z vraždy plyne kompletní lidské chování od pravěku až dodnes.

Rok vydání: 2006

Recenze

King ťal motivem zabíjejících mobilních telefonů do živého. Myšlenka, že zvednete telefon a zešílíte kvůli nějakému vysílání, je přesně ten typ ne úplně vyvratitelné hororové situace, která vás nutí mít neopodstatněný strach.

Obsah

Postavy

  • Clay Riddel – mladík, co píše komiksy, hlavní postava
  • Sharon Riddleová – jeho rozvedená žena, žijí pár bloků od sebe
  • Johnny-Gee Riddel – jeho syn
  • Tom McCourt – malý pán s knírkem
  • Alice Maxwellová – 15letá fotbalistka
  • Telefonní šílenci – lidé, kteří si zavolali, a byl jim vymazán mozek; nejprve primitivní živé zombie, pak vyspělejší zombie
  • Jordan – 12letý kluk přes počítače
  • Normálové – normální lidé

Děj

Děj je zasazen na severovýchodní hranici Spojených států (Massachusetts, New Hampshire, Maine). Příběh začíná v Bostonu, kam Clay odjede do Bostonu prodat svůj komiks Temný Poutník. Když si ale chce dát na náměstí zmrzlinu, lidé kolem zešílí a zavládne naprostý chaos. Clay o fous zachrání kolemjdoucího Toma (úplně cizího člověka) před útokem telefonního šílence a utvoří s ním dvojku hlavních hrdinů.

Pak spolu utečou do hotelu Atlantic Avenue, do kterého se potom dobije i Alice. V hotelu seženou zásoby a putují do Maldenu, Tomova domova. Tam zpozorují šílence, jak se vyvíjejí a zjistí, že na noc nejsou nikde vidět. U souseda ukradnou zbraně a chtějí utéct za hranice, proto směřují na New Hampshire. Zní to šíleně, ale šílenci v noci poslouchají hudbu.

Cestou narazí na starého profesora Gainterské akademie a dvanáctiletého Jordana, který je pozve do svého útočiště. Jordan, počítačový geek, jim v noci vysvětlí, že šílenci pravděpodobně rebootují mozky (nahrávají do mozku nejnovější program), protože při tom nic nevnímají, a tím pádem mají skupinovou mysl. Puls jim mozek vymazal a zůstal jediný řádek základního příkazu – vražda. V apokalyptické bezmoci spálí jedno hejno nehybných šílenců na fotbalovém hřišti, posetém hudebními přehrávači (je vidět, že King netrpí naprosto žádnou autocenzurou). Ten den mají všichni sen o popravě, kde je prohlašují šílenými. Ráno k nim přijde hejno s Otrhancem v čele a hovoří k nim skupinovou myslí skrz Claye – telepaticky. Mají odejít do Kashwaku, oblasti bez signálu. Vzápětí donutí profesora spáchat sebevraždu.

Přesto v akademii zůstávají. Opět mají ten samý sen jako minule, a nakonec stejně do Kashwaku odejdou, zčásti kvůli telepatickému donucení. Clay ale chce jít za malým synem a manželkou do Kent Pondu. Po silnici ale strefí Alici kamenem z rychle jedoucího auta „normál“, protože se v chaosu vyšinuli i úplně normální lidé, a zabije jí.

V Kent Pondu objeví Clay dopis od syna – jde také do Kashwaku. Už se chtějí rozdělit, když potkají skupinku tří lidí – Daniela Hartwicka, Denisu Linkovou a Raye Huizengu, jež zabili už dvě hejna šílenců. Teď všichni, až na Claye, jdou od Kashwaku pryč. Shodli se na tom, že je tam nečeká nic dobrého.

Začátek části prozrazující zápletku nebo rozuzlení knihy (přeskočit).

Clay má v chatě na přespání sen o konverzních stanovištích, kde normálové zešílejí. Nečekaně celou partu zase potká – neměli na výběr (donucení telepatií a vůbec). Telepatie sílí. Někteří šílenci blbnou – jako by byl v programu, předávaném Pulzem, nějaký počítačový červ. Do Kashwaku jedou minibusem.

Ray si musí odskočit. Přitom předá Clayovi oprýskaný mobil a útržek papíru s telefonním číslem. Říká: „Na co všichni myslí od XX. XX.? Přece na mobily!!“. Pak se zastřelí.

Dojedou až do nedostavěného expa s kasinem (samotný Otrhanec, myšlenkový zástupce hejna, jede s nimi a vede je). Clay bohužel spatří svou manželku Sharon mezi nimi. Když padne noc, jdou se všichni telefonní šílenci (zhruba 8000) rebootovat a Clay si v hlavě poskládá komiksově pojatý sled událostí, aby našel logické východisko. Docvakne mu, že Ray vyhodil první hejno přece dynamitem a oni jeli kolem lomu, kde nějaký mohl vzít. Naložil ho. Mobil nemůže být nic jiného než detonátor. Ještě vyzkouší, že jsou v Kashwaku načerno nainstalované mobilní vysílače pro dělníky (má signál). Rayovy myšlenky šílencům nedávaly valný smysl, protože na mobily mysleli skoro všichni normálové, takže nejsou schopni je odhalit. Teď jim šílenci ale stejně myšlenky číst nemohou, protože rebootují.

Jordana vyšlou k místu, kde zaparkovali minibus. On vjede doprostřed obřího hejna. Bus exploduje. Telepatické pouto je přerušeno. Zbytek skupiny, až na Claye, běží pryč, a bude značit cestu, aby je Clay našel až najde Johnnyho.

To se mu skutečně podaří, ale Johnny je šílený. Clay zkusí poslední možnost – zálohu mysli. Přiloží mu mobil k uchu. Zmutovaný Puls se popere s prvním Pulzem a navzájem se vyruší. V prázdnu, jež nastane, mozek bude nucen načíst svou zálohu, kterou si po úderu Pulzu vytvořil. Dobrý závěr odpovídající nastražené dějové situaci.

Konec části prozrazující zápletku nebo rozuzlení knihy.

Závěr

Otevřený konec. Nevysvětlen zdroj ani účel Pulzu, ani kdo do něj vložil červa, který pravděpodobně zbytek šílenců vyřídí. Ale nevadí mi to, protože přílišná racionalizace by nabourala hororový nádech a udělala z toho sci-fi (stejně jako poslední díl trilogie KruhSmyčka od Kojiho Suzukiho).

Neví se, kde všude šílenci byli – třeba zahubili jen kapku v moři a nemají, kam utéct (chtělo by alespoň nepatrně dovysvětlit). To je nedostatek generalizace velikosti hejn – autor nechtěl mít celosvětový záběr, takže si vybral východní pobřeží USA a konec „zaplácl“.

V expu není ani zmínka o ostatních uvězněných normálech, pokud nějací byli (ale přece by jen kvůli nim pěti by nedělali telefonní šílenci takové haló), ale to je už opravdu detail.

King, obecně řečeno, neřeší popis postav, takže jsem je měl v představivosti velmi neurčité a ani s jedním z nich jsem se neztotožnil. King si sice myslí, že z dialogu jde poznat všechno, ale mě alespoň popis hlavních postav rozhodně chyběl.

Jinak, četl jsem jedním dechem a celou knihu byl v neustálém napětí.

Zajímavosti

Stephen King bydlí ve státě Maine (tam se děj také odehrává). Telepatie je jeho častý motiv (Carrie). Nechutnost umí vylíčit mistrně (hnijící živé mrtvoly).

Zdroj obrázku: ZVAB

Related Posts

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..