Frozen 2 (Ledové království 2)

Pokračování mistrovského animačního kousku z dílny Disneyho, které si rozhodně zaslouží vaši pozornost, i když jde „jen“ o pohádku. To, co animátoři a režiséři předvedli, nemá obdoby, ať už jde o výraznou dvojsmyslnost filmu, kde první linie promlouvá k dítěti a druhá k dospělému, nebo o super ostré animace a soundtrack udávající ději rychlost a stupňovité napětí.

Obsah

  1. Úvod
  2. Recenze
  3. Obsah
  4. Závěr

Úvod

Máme před sebou velmi povedený animátorský kousek. Myslím, že pro úvod není třeba nic dalšího dodávat.

Předem chci upozornit, že film možná nebyl tak dobrý, jak si myslím, a možná jsem moc cíťa, ale přeju každému, aby z něj měl alespoň kousek toho, co já. Pojďme se na to podívat podrobněji. Tento film nestačí jen shlédnout, je třeba ho vstřebat jako umělecké dílo.

Recenze

Nový Frozen rozhodně navázal na slávu svého prvního dílu, i když původně nebyl plánovaný (filmy jsou od sebe šest let). V čem je ale ještě lepší, je emocionální hloubka, sladěnost scény, soundtracku a postav, ale hlavně téma, které bych rozdělil na dvě poloviny.

Ta první je mělčí a ta druhá hlubší. Ta hlubší je vyjádřena právě mezi řádky soundtracku, a to tak, že si jí nejde nevšimnout. Jak za chvíli uvidíte, hlavní téma z druhé poloviny je hlavně o proměnlivosti života, sentimentální lásce k tomu, co je, o nebezpečí minulosti pro budoucnost a úzkostlivému volání změny. Tedy druhá polovina tématu je určena spíše dospělým. Ta první je klasicky o lásce mezi dvěma sestrami a o vztahu mezi Elsou a Annou.

Děti ale dominující emoce po většinu filmu nejspíš nenadchla. I když jsem napsal, že byl film dvojsmyslný, tak ten smysl určený pro dospělého byl možná silnější. Znatelně vyšší depresivnost bych nepokládal za špatnou, protože mám pocit, že teprve teď příběh vyjádřil, co vyjádřit měl, a co si v prvním dílu kvůli získání velkého publika nemohl tak úplně dovolit.

Za pozornost ještě stojí velmi ostrá animace (v dobrém), která je od svého šest let starého předchůdce významně dokonalejší.

Obsah

Dokud vás neupozorním na rozuzlení děje, můžete číst bezstarostně dál, aniž bych vám prozradil cokoliv klíčového. Frozen 2 navazuje na jedničku a rozvíjí historii Elsy.

Pohádka o kouzelném lese

Děj začíná v ledovém království Arendelu a navrací se zpátky do dětství dcer krále Arendelského, kde se dozvídáme o příběhu kouzelného lesa chráněného čtyřmi nejmocnějšími duchy přírody – duchem vody, země, vzduchu a ohně. Příběh je podán podobně magicky jako animace v Harry Potterovi, v první části Relikvie smrti.

Čtyři elementy jsou velmi neoriginálním motivem, ale Frozenu se to dá odpustit, protože film nebyl zaměřený na ně, ale na vztah Anny a Elsy.

V kouzelném lese žil lid Northuldrů, s nímž si Arendel slíbil přátelství. Runeard, Elsin a Anin dědeček, nechal na počest slibu postavit vodní přehradu, aby měli lidé dostatek vody. Symbol míru. Pak ale Northuldrové lidi z Arendelu napadli a čtyři mocní duchové se rozzlobili. Arendelský král, Agnarr, Elsin a Anin otec, byl při tom zraněn a o Runearda přišel. Zachránilo ho kouzlo, jakýsi vábivý hlas. Duchové nakonec zmizeli a les pokryla neprostupná mlha. Té noci se Agnarr vrátil domů jako Arendelský král.

Otec dcerám v závěru příběhu řekne, že les se může kdykoliv probudit, a zápletka je jasná.

 

Myslíš, že se les probudí?

 

Po této otázce odpoví matka Anně, že odpověď zná jen Ahtohallan – řeka, která ví minulost, a následuje mystická písnička Where The Norway Meets The Sea.

 

Where the north wind meets the sea

There’s a river full of memory

Sleep, my darling, safe and sound

For in this river all is found

 

Volání

Po nádherné skladbě o řece, kde jsou vzpomínky, a kde najdeme zas to, co jsme ztratili, už máme zase Elsu pozorující z okna fjord, na němž zámek stojí. Něco jí vábí. A najednou z dálky zazní vábivý hlas. Jen takový popěvek, tón, ani ne píseň. Slyší ho jenom ona. A můžu potvrdit, že to, co s vašimi emocemi udělá, je opravdu silné.

Od doby, co si Elsa užívala svou ledovou sílu, uběhla už nějaká doba, a teď, když má všechno a celé království i se sestrou Annou, sběračem ledu Kryštofem, jeho sobem Svenem a kouzelným sněhulákem Olafem zavládá pohodou, nechce nic ztratit. Bojí se změny.

Pohoda v království je doprovázena skladbou Some Things Never Change od Joshe Gada, Kristena Bella, Idiny Menzel (která namluvila Elsu a zazpívala legendární skladbu Let It Go v prvním díle) a Jonathana Groffa. Jde o píseň spíše pro dospělé, což může ilustrovat následující úryvek.

 

Yes, the wind blows a little bit colder

And we’re all getting older

That’s why I rely on certain certainties

Yes, some things never change

Like the feel of your hand in mine

Some things stay the same

The winds are restless

Could that be why I’m hearing this call?

Is something coming?

I’m not sure I want things to change at all

These days are precious

Can’t let them slip away

I can’t freeze this moment

But I can still go out and seize this day

 

Nad písničkou se podobně jako nad Let It Go snáší drobný stín hrozby. Řádek I can’t freeze this moment je úplně geniální, protože vyjadřuje Elsinu bezmocnost k času navzdory jejím mrazivým schopnostem. Mentálně jde už o pokročilejší pohádku. Je jasné, že pouštět si skladbu bez doprovodu příběhu udělá tak 10 % efektu, takže to vám nemůžu doporučit.

Po hře podobné českým Aktivitám Elsa slyší volání zas a zas, ale Anně (podobně jako v prvním dílu) nic nepoví. Obě sestry se k sobě jen s úzkostlivou láskou přitulí a spí, dokud Elsu opět neprobudí volání za doprovodu Aurory, nástupce legendární Let It Go).

 

I can hear you but I won’t

Some look for trouble while others don’t

There’s a thousand reasons I should go about my day

And ignore your whispers which I wish would go away, oh oh oh

 

Tato skladba má opět neopomenutelné vedlejší významy. Jeden ale dominuje – volání výzev opustit zaběhnutý spokojený život, své milované, a uspokojit vnitřní touhu. Žena, co přemýšlí nad nevěrou a má rodinu; člověk, který už dekádu pracuje u té samé firmy a dostal životní šanci; člověk, který si myslel, že je spokojený, ale mohl být více. Moje domněnky definitivně potvrdí až následující řádky.

 

Everyone I’ve ever loved is here within these walls

I’m sorry, secret siren, but I’m blocking out your calls

I’ve had my adventure, I don’t need something new

I’m afraid of what I’m risking if I follow you

 

Tato interpretace přímo nesouvisí s dějem, to by nedávalo žádný smysl. Jde spíš o druhou, hlubší linii příběhu, jak jsem naznačoval na začátku.

 

What do you want? ‘Cause you’ve been keeping me awake

Are you here to distract me so I make a big mistake?

Or are you someone out there who’s a little bit like me?

Who knows deep down I’m not where I’m meant to be?

Every day’s a little harder as I feel my power grow

Don’t you know there’s part of me that longs to go…

Where are you going?

Don’t leave me alone

How do I follow you

Into the unknown?

Oh oh oh

 

Poslední řádky vyjadřují znepokojení nad uplývající příležitostí změny. Když se celkově zamyslíme, tak nálada této písničky je Let It Go z prvního dílu velmi podobná – volání nějakého pokušení a touha něco překročit.

Písní ale Elsa nechtěně probudila čtyři duchy, kteří obyvatele Arendelu svými silami vyženou pryč. Vazba hlavních postav, zejména Anny, na Arendel jako národ a království, je velmi silná.

Cesta do kouzelného lesa

Šaman a skřítek, co vypadá jako kámen (tzv. troll), trochu předpoví, o co půjde. Minulost s přehradou a darem není taková, jak se zdála. Nespravedlnost si žádá nápravu. Arendel je v nebezpečí. Pokud Elsa neodhalí pravdu, tak zanikne.

Všichni čtyři (sob Sven, sběrač ledu Kryštof, princezna Anna a sněhulák Olaf) se proto vydávají do kouzelného lesa, který halí neprostupná mlha. Nyní ale prostupná je. Uvnitř řádí čtyři elementy. Tentokrát nenechají Elsu jít samotnou.

V této sekvenci Olaf začne dělat blbosti, na což jsme z prvního dílu už zvyklí. Zatímco děti se jeho gagu zasmějí, dospělí opět zachytí druhý smysl scény poté, co začne zpívat píseň When I Am Older.

 

This will all make sense when I am older

Someday I will see that this makes sense

One day, when I’m old and wise

I’ll think back and realize

That these were all completely normal events

 

Čtyři duchové ho totiž pěkně zlobí. Píseň navazuje na to, že jsou postavy starší a vyzrálejší oproti prvnímu dílu, a potenciálně taky na to, že mladší divák pohádku plně pochopí až v dospělosti.

Uprostřed jsou ale uneseni tornádem, které se je snaží sevřít – Elsu obzvlášť. V jeho víru se snaží ubránit svou ledovou mocí a spatřuje obrysy svých rodičů jako vzpomínky v ledu. vypadá to, že se jí duchové snaží něco napovědět.

Voda má paměť a všechno si pamatuje.

Tuto větu pak Olaf opakuje, kdekoliv se dá.

Pak je najde lid Northuldrů a arendelských vojáků už přes třicet let uvězněných v lese. Elsa zase vypálí pár zbytečných ledových šleh a vojáci vidí, že má magii. Proč by příroda požehnala magií někoho z Arendelu? Hádají se, kdo tehdy zaútočil první. Arendelští vojáci nebo Northuldrové? Když Northuldrové spatří Aninu šálu, zjistí, že její matka, královna Iduna, patřila k nejstarším Northuldrsým rodinám, a jsou s nimi.

Mezitím, co se Kryštof se Svenem zapomněli u Northuldrů, kde chtěl Kryštof Annu požádat o ruku, hledají Anna s Elsou původ záhadného volání a dojdou až k vyplavené lodi svých rodičů. Před šesti lety se jejich loď totiž potopila v Jižním oceánu. Na palubě naleznou mapu.

Elsa inspirována Olafem vytáhne ze ztrouchnivělé lodi kapičky vody, protože voda má paměť. Vzápětí se kapičky zformují a ukáží jí historii. Jejich rodiče putovali k řece Ahtohallan, která zodpoví všechny otázky minulosti a o níž padla zmínka na začátku, kde našli zdroj Elsiny mrazivé magie, ale zahynuli ve vlnách. Toto zjištění Elsu raní a cítí se zase za všechno zodpovědná jako v prvním dílu.

Pak si odvodí, že ji volá pátý duch, most mezi lidmi Arendelu a magií, o němž se zmínila Honeymaren, náčelnice Northuldrů.

V zármutku opět zradí Annu a navzdory jejímu strachu se do Athohallanu vydává sama (v prvním dílu ji také opustila a chtěla být na všechno sama). Běží po moři, bojuje s vlnami a snaží se zkrotit vodního koně – ducha vodního elementu.

Začátek části prozrazující zápletku nebo rozuzlení filmu (přeskočit).

Ledová královna

Když se do Ahtohallanu dostane, zjistí, že je to vlastně ledovec. Běží skrz něj a očekává, že se jí konečně odhalí minulost. Zpívá Show Yourself.

 

Every inch of me is trembling

And not from the cold

Something is familiar

Like a dream I can reach but not quite hold

 

V ledových stěnách spatří obraz matky, která byla to podivné volání. A to ona zachránila jejího otce v magickém lese (což bylo logicky předtím, než ztroskotali v té lodi). Bylo to její volání, jehož původ trápil diváka už od začátku filmu.

V místě, odkud stěny pozoruje, jsou pak ornamenty, naznačující, že ona je chybějící pátý element.

 

Show yourself

I’m no longer trembling

Here I am

I’ve come so far

You are the answer I’ve waited for all of my life

Oh, show yourself

Let me see who you are

 

Píseň má pět hlubší význam a působí trochu schizofrenně – Elsa jde poznat tu pravou Elsu. Už není pochyb o tom, že právě ona je tím pátým elementem.

Pak celý prostor sežehne sněhem a všude se začne pohybovat zhmotněná minulost a ona si v ní najde dědečka Runearda. Bál se magie Northuldrů. Elsa za tímto zjevem jde i skrz ledovou stěnu, až se ocitne na okraji propasti.

 

Do jejích hlasů se ponoříš,

jen pozor, ať se neutopíš.

 

To chápu jako propast minulosti. Půjdeš do ní příliš hluboko, až se v ní utopíš. Anna jde ale za hlasy dál jako Hamelnský lid v Krysaři za voláním lepších zítřků a do propasti skáče. Scéna mi ještě připomíná oblouk zemřelých v Harry Potterovi a vězni z Azkabanu – vábivost minulosti je záhubná. Poznání minulosti je pro budoucnost jistou hrozbou.

Uvnitř je chlad i jí navzdory tomu, že je ledová královna. Ledy tady v propasti jsou mnohem chladnější než ona sama, a je tu temno. Zde spatří minulost, v níž Runeard, ve strachu o svou moc, zabije náčelníka lesního lidu a tím spustí bitvu. Elsa v minulosti zamrzá (zamrzá ve vlastním traumatu, nebezpečí minulosti pro budoucnost) a z posledních sil vypouští Aně ledové znamení.

Anna, hledající východ z jeskyně, kam s Olafem zabloudili potom, co je Elsa odstranila ze své cesty, znamení pochopí. Olaf po zániku Elsy bohužel vydechne naposled. Králi Runearde, řehrada ubližuje lesu. Následuje několikaminutová smuteční sekvence, kterou podle mě děti totálně probrečely. Anna zpívá píseň, která uzavírá téma neustálých životních změn, které postavy vyvedly z luxusu každodennosti a žití šťastně až do smrti zpět do reality. Myslím, že Frozen 2 tento pohádkový závěr jednoznačně vyvrací.

 

When it’s clear that everything will never be the same again

Then I’ll make the choice to hear that voice

And do the next right thing

 

Do the next right thing znamená vlastně zničit na lživém míru postavený Arendel a smést z povrchu zemského, protože jakmile se přehrada proboří, vzniklá vlna ho vezme s sebou.

Anna vzbudí lesní obry, duchy země, a nažene je s pomocí vojska a Northuldrů na přehradu, aby ji zničili. Jakmile se to stane, Elsa rozmrzne a propadne se do oceánu. Mlha z lesa je fuč. Za hudby jako z Pána prstenů se ale valí na fjord, kde stojí království. Elsa ho však na vodním koni zachrání obrovským ledovým štítem.

Nakonec si Kryštof vezme Anu, Elsa udělá z Anny královnu (k čemuž byl důvod už od prvního dílu, Elsa zkrátka není pro kralování tou nejvhodnější), a sama odejde tam, kam patří – do kouzelného lesa připojit se ke čtyřem duchům. Ona totiž chyběla, což mohl být důvod, proč tak naléhali.

To ona byla pátým elementem a mostem mezi lidmi a přírodou. Její podoba se trochu změní do éterična a září ještě více než předtím. Teď bude chránit obyvatele magického lesa a chodit do Arendelu k Aně na návštěvy. A nebojte, s jejím vzkříšením byl vzkříšen i Olaf.

Konec části prozrazující zápletku nebo rozuzlení knihy.

Čtyři duchové

  • Mlok (Bruni) – duch ohně; disneyovsky roztomilá ještěrka (přesně jako zvířátka ze Sněhurky a sedmi trpaslíků)
  • Gale – duch větru
  • Obři – duchové země
  • Kůň (Nokk) – duch vody

Závěr

Chtěl bych umět vymýšlet pohádky jako Disney. Frozen 2 mimo jiné ukazuje, že není třeba být za každou cenu originální. Shrnul bych, že se mi nesmírně líbilo ideové téma příběhu, kde postavy písněmi naznačují, že život vlastně není pohádka a že překrásná vidina příjemné neměnnosti je jen iluzí. Jediná možnost, jak zachránit přítomnost a přizpůsobit se, je láska.

Zdroj obrázku s Elsou bojující proti víru tornáda: Collidor

Ostatní obrázky: Disney

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..