Ludwig von Mises: Lidské jednání

Ještě nikdy jste nečetli tak konzistentní (bezvýjimkovitou) a domyšlenou knihu. Tohle není další příspěvek do dogmatické knihovničky nejožehavějšího společenského tématu, tohle je vědecká práce o našem životě.

Mises spojuje ekonomii s lidským jednáním ve vědním oboru exoticky nazvaném praxeologie a nalézá pravidelnosti tam, kde celá staletí lidé tvrdili, že žádná neexistují. Dovolte, abych vám představil Lidské jednání – vrcholnou práci rakouského ekonoma Ludwiga von Misese.

Obsah

  1. Úvod
  2. Recenze
  3. Obsah
  4. Závěr

Úvod

Tuto knížku jsem četl neuvěřitelných šest měsíců, ale tím se vůbec nenechte odradit. Šlo o to najít si dostatek klidu, protože Lidské jednání se nečte jako noviny v metru na koleni.

Když se lidé ptají, proč by měli číst něco tak šíleně filozoficky znějícího, a navíc od autora, který je ekonom, existuje jen jediná odpověď – protože Lidské jednání změní váš pohled na svět. Zda k dobrému nebo špatnému, už záleží čistě na vaší interpretaci.

Proč jsem to četl

Důvod, proč jsem si já přečetl tuto bichli, mi přijde zcela přirozený. Neměl jsem nějak konkrétně určený svůj politický směr a už mě štvaly obecné řeči státníků a příšerné logické rozpory. Proč bych měl hlasovat ve volbách? A proč vždy jedna strana zvítězí na úkor druhé? Proč se musí zbytek podřídit?

Mises místo řešení každodenních banalit typu výše důchodu nebo doba mateřské dovolené jde ale Mises k naprostému jádru věci. A tím je lidské jednání. Na něm stojí člověk, společnost a civilizace.

Největší pohnutkou pro četbu však byl zjevný a citelný nesoulad, který jsem si uvědomil už ve škole na hodinách dějepisu – jak se může demokratická nebo jednoduše většinová vláda považovat za legitimní, když mezi ní a autokratickým diktátorem je rozdíl pouze v počtu rozhodovatelů? Přišlo mi to zvláštní, takové ne úplně dotažené do konce. Jako by se neohlíželo na všechny důsledky.

Stejně tak nedotažený mi přišel důchodový systém – proč bych měl někomu platit na důchod? Z morálního hlediska? No dobře, ale jak potom konzistentně určit, co je morální a co už ne? Tyto výjimky mě doprovázely několik let. Byly jako nedopočítaný příklad. Důchodový systém byl jen kapkou v moři.

Bylo nesmírnou výzvou se konečně zabývat snad nejožehavějším tématem v dějinách lidské historie.

Tím, co naše životy ovlivňuje stále více a více, a tím, kde už neexistuje větší množství protichůdných názorů – politikou. Já chtěl ale hlouběji a Lidské jednání už by mohlo z názvu napovědět, že bude tím, kdo mi to nakonec umožní.

Recenze

Nesnáším filozofické blábolení nebo politické argumenty, které jsou takzvaně děravé a např. si neuvědomují vedlejší efekty nějakého tvrzení. Zároveň mi, tak jako většině lidí, vadí definice, a to z toho důvodu, že jsou maximálně zkondenzované. Co nejméně slovy se snažíte vyjádřit celý její obsah, až se těžko chápou.

Mises při výkladu své ekonomické teorie používá přesná vyjádření a definice na každém kroku. Když se snaží pomocí dlouhého odstavce přesně vymezit nějaký pojem, tak to nedělá proto, aby vám předvedl svou duševní gymnastiku, ale proto, aby o jeho tvrzení nebylo naprosto žádných pochyb. Vždyť i drobné nepřesnosti mohou vést, jak uvidíte, ke katastrofálním následkům.

S Misesem jsem měl poprvé pocit, že i ta „nevědecká“ věda o lidském jednání, takzvaná praxeologie, je naprosto přesná a určitá.

Ztratil jsem veškeré předsudky vůči knihám podobného druhu. Čistá logika, matematika a ostatní vědy nejsou v rozporu s abstraktně zbarveným lidským jednáním, ať už do něj zasahují emoce jakékoliv síly a jakéhokoliv druhu.

Nejde o dva různé vesmíry a ani jedna z nich nepřevažuje tu druhou. Jsou v naprosté symbióze. Pokud si knihu přečtete, tak budete mít pocit, že na světě neexistují lidé a vědci, ale pouze vědci a že jsme ve skutečnosti vědci všichni, protože se vlastně nikdo z nás nechová čistě „nelogicky“.

Obsah

Zkoncentrovat obsah této tisícistránkové knihy nebylo vůbec nic jednoduchého, obzvlášť, když má sedm velkých částí, mnoho podkapitol a odborných názvů. Je dokonce možné, že po dalších přečteních tuto část aktualizuji. Beztak vám ale významnou měrou usnadním přístup ke kvalitním myšlenkám za bariérou příliš mnoha stran. Pusťme se do toho. Jinak, toto dílo je jedním ze součástí Jádra tohoto webu a detailnější poznámky naleznete zde.

Člověk jedná, a dělá to proto, že chce zmírnit pociťovanou nespokojenost. Pokud by byl plně spokojený, nikdy by nejednal a stal by se nepředstavitelnou, nečinnou a nemyslící bytostí. Aby člověk jednal, tak musí být přesvědčen, že jeho jednání povede ke snížení pociťované nespokojenosti.

  • Dokud není všeho neomezeně, vždy bude existovat lidská touha mít se lépe, a tato touha povede k jednání.
  • Kvůli všudypřítomným omezeným zdrojům existuje vlastnictví, přiřazující lidem výsadu zacházet s určitým majetkem. Vlastnictví je produktem omezených zdrojů.
  • Praxeologie je věda o lidském jednání, jejíž součástí je i ekonomie, zabývající se alokací omezených zdrojů. Praxeologie a ekonomie je deduktivní vědou!
  • Žádný ekonomický teorém, který není pevně připoután ke svým základům nevyvratitelným řetězem uvažování, nelze považovat za funkční.
  • Jednání se odehrává v naší mysli a jedině mysl ho dokáže uchopit a zkoumat.
  • Praxeologie k cílům přistupuje jako k danosti, vstupním datům. Nehodnotí je. Úkolem ekonomie není říkat lidem, o jaké cíle by měli usilovat, ale jak, jakými prostředky, by to měli provést. Konečné vyhodnocení a provedení volby o cíli dalece přesahuje předmět jakékoliv vědy.
  • S ekonomií nemůžete nepočítat, ať děláte jakoukoliv lidskou aktivitu. Od plánování oslavy až po rozhodování, co budete zítra dělat nebo jíst k večeři.
  • Veškerá lidská aktivita vychází z faktu, že člověk pociťuje nespokojenost nebo chce změnit svůj dosavadní stav.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..