Urza: Demokracie

Je demokracie skutečně takové dobro, za které ho vydávají už učitelé na základních školách, nebo jde o tiše nekritizovaného trojského koně, který se doposud vyhýbal poctivé analýze? Jak moc nás povinný vzdělávací systém indoktrinuje a kam až vede smrtelný cyklus demokracie? Navzdory všem pozitivním přívlastkům, které s tímto společenským systémem spojujeme, nejde ve skutečnosti o nic víc, než o vládu většiny, která sama o sobě žádná lidská práva ani nic podobného nezaručuje. V koncentrátu téměř tříhodinové přednášky libertariána a anarchokapitalisty Martina Urzy zakončené rozhovorem se zakladatelem volebního systému D21 se to všechno dozvíte.

Přednášející

Martin Urza

Zdroj: Hospodářské noviny (fotograf: Honza Mudra)

Urza je libertariánský guru české scény a vášnivý učitel tzv. anarchokapitalismu, zcela bezstátního uspořádání společnosti. Dnes jsem si ale nevybral jeho přednášku proto, že bych se chtěl věnovat anarchokapitalismu, ale kvůli demokracii. Ve své přednášce ji totiž vystavuje takové kritice, kterou si ani nedovedeme připustit, natož se s ní skutečně konfrontovat jako jeho host Karel Janáček, zakladatel Demokracie 21, kterou si představíme dále.

Už jsem chtěl delší dobu vydat článek na toto téma ve stylu out-of-the-box thinking, až mi nakonec přišlo efektivnější využít toho, co už je, a jednoduše zveřejnit své výpisky z jeho dvouapůlhodinové přednášky.

Tento článek má jednoduchý úkol zkritizovat náš nejmilovanější společenský systém a otevřít vás pro myšlenky soukromého světa.

Upozorňuji, že anarchokapitalismem se v tomto příspěvku zabývat nebudu. Většina libertariánských knih, které mám v knihovněnaučné literatuře, s ním ale myšlenkově zcela souhlasí. Pokud jste z toho teď v naprostém šoku, doporučuji se podívat sem.

Nejlepší bude, když vám sem ještě dám to, co píše Urza sám o sobě:

„Jsem autorem první české knihy o anarchokapitalismu a asi tisíce libertariánských textů na webu i v tištěných médiích. O svobodě, etice, volném trhu, ekonomii a roli státu ve společnosti nejen přes deset let čtu, přemýšlím a píši, ale též přednáším (zejména v rámci cyklu Anarchokapitalismus v Paralelní Polis a v (de)Centrále, ale také ve školách i na mnoha konferencích), natáčím videa a přijímám pozvání do různých pořadů či panelových diskusí, kde hájím svobodu jednotlivce.

S manželkou Terezou tvoříme Svobodný přístav; vedeme český a slovenský Institut Ludwiga von Misese, jenž jsem založil spolu s dalšími anarchokapitalisty; vytvářím Studio Svobodného přístavu, Stoky Svobodného přístavu, Kanál Svobodného přístavu i stránky Urza.cz; patřím do předsednictva spolku Svoboda učení; aktivně spolupracuji s libertariánskými hnutími prosazujícími osobní i ekonomickou svobodu a píši články pro několik (moje pozn.: konkrétně tato stránka naneštěstí vypadá jako stránka nějakého náboženství :-D) webů zabývajících se fungováním společnosti.

…Když mi byla před mnoha lety poprvé představena myšlenka svobodné volnotržní společnosti bez státu, okamžitě jsem ji odmítl. Diskutoval jsem s anarchokapitalisty; vždyť taková utopie nemůže nikdy fungovat. Abych jim mohl oponovat, začal jsem téma studovat. Po čase jsem začal psát článek s cílem ukázat, že společnost řízená státem je spravedlivější než ta volnotržní; pracoval jsem s argumenty, oponoval si, přepisoval, škrtal… až z textu po několika měsících vzešel pravý opak zamýšleného. A asi od té doby se považuji za anarchokapitalistu.

Dnes vedu dialog s těmi, kdo anarchokapitalismus z různých důvodů odmítají. V těchto debatách stále nalézám nové nezodpovězené otázky týkající se principu neagrese, jimiž se pak mohu zabývat. Ačkoliv se to ne vždy povede, věřím, že by spolu lidé měli diskutovat vlídně a učit se jeden od druhého. Svět je totiž nádherné místo k životu; tak se snažme dělat jej ještě krásnějším.“

Důvod, proč v názvu článku nemám jeho celé jméno, je ten, že se stal určitým kánonem sám o sobě, jehož přednášky sem budu pravděpodobně koncentrovat častěji.

Karel Janeček

Zdroj: iDNES (fotograf: František Vlček)

Karel Janeček (magistr, doktor a držitel titulu MBA) je matematik, bojovník proti korupci, miliardář a zakladatel volebního systému D21.

Systém Demokracie 21

Nehodlám v tomto příspěvku přímo kritizovat tento moderní demokratický systém ani to, zda skutečně splňuje svůj cíl a vede ke spokojenosti vyššího počtu obyvatel. Principiálně nesouhlasím s demokracií jako takovou a v tom případě mi je jedno, v jaké formě bude uplatňována, ale stejně jsem se rozhodl vám níže hodit malé video, kde je jednoduše popsáno, o co jde.

Nyní přejdeme k samotným výpiskům.

Jak je vnímána demokracie

  • Demokracie je náboženství naší doby
  • Vůbec se o ní jako o systému nediskutuje
  • Synonymum k dobru
  • Význam slova demokracie už se překlenul jednoduše k tomu, co je dobré. Vlastní poznámka: to je naprostá pravda! Pamatuju si, jak jsem si v patnácti letech myslel, že je demokracie nejvyšší dobro, ale zároveň jsem nebyl schopný si vysvětlit, proč
  • Odkud se berou tyhle názory? Ze školy, resp. ze státního vzdělávacího systému – obří propagandy státu
  • Demokracie je vyjmuta z kritického myšlení, protože je do nás indoktrinována už na základních školách
  • Od toho, kdo nechce demokracii, se automaticky očekává, že chce diktaturu
  • Co je demokracie? „Demokracie je o ochraně menšin, o ochraně lidských prav, demokracie je svoboda“ (to jsem zažil já)

Demokracie ale není nic víc nebo nic míň než vláda většiny. Vše záleží na většině, jak rozhodne.

  • Ve vzdělávacích plánech je dokonce výslovně napsáno, že učitelé mají z dětí dělat spořádané občany
  • Stát je správný automaticky, jiný názor jde ihned mimo kritické myšlení
  • Výuka demokracie se ani nesnaží tvářit nestranně
  • Za protektorátu se hustila propaganda árijské rasy, za komunismu SSSR a dnes demokracie, která se sice líbí většině lidem, ale jejíž prostředky indoktrinace se od prvních dvou vůbec neliší

Demokracie je totalita (snaží se kontrolovat čím dál tím více aspektů našeho života).

Co nám říká stát

Urza ve videu moc krásně odpověděl na otázku, co všechno tedy stát kontroluje, pokud si dovolí ho nazvat totalitou.

„Co přesně stát kontroluje? Co nám říká stát? Jak máme vzdělávat své děti, k čemu je máme vést; jaké hodnoty jim nesmíme předávat a jaké hodnoty se jim skrze vzdělávací systém musí předávat; jaké zboží můžeme prodávat a nakupovat a za jakých podmínek; stát nám říká, jaké služby můžeme poskytovat, za jakých podmínek a komu; co můžeme a nesmíme říkat, jaké názory smíme a nesmíme projevovat na veřejnosti – to je svoboda slova, která tady také už není; stát nám říká, do jaké kultury a do jakého umění máme investovat; jakým způsobem si máme platit lékařskou péči a říká nám, když onemocníme, co máme dělat, kdo nás smí a nesmí léčit, jaké k tomu smí a nesmí použít léky, a když to třeba všechno selže a mu bychom už chtěli umřít, tak nám stát dokonce říká, kdo nám s tím smí a nesmí pomoct; stát nám říká, jaké látky do svého těla smíme a nesmíme vpravovat; stát nám říká, od kolika let smíme mít sex a od kolika ho můžeme sledovat na internetu (zajímavý je, že ta první hranice je nižší než ta druhá) a stát v momentě, když si chci založit nějaký podnik a něco dělat, tak se musím zaregistrovat a u státu, a následně mu podávat hlášení, co dělám, kolik vydělávám a odvádět mu z toho daně, výpalné, které se jmenuje daně. A když něco takového neodvedu, tak budu potrestán. Stát mě nutí vést účetnictví v měně, kterou mi předepisuje, stát mě nutí přijímat tu měnu, tu musím. Stát mě nutí platit zaměstnance v té měně. Stát mi říká, koho smím a nesmím přijmout jako zaměstnance a z jakých důvodů, některé mi zakazuje přijmout, protože jsou moc mladí, a některé mě nutí přijmout, protože bych je diskriminoval, kdybych je nepřijmul, a když už je přijmu, tak mi stát říká, za kolik minimálně je mám platit. A když s nimi chci pracovní poměr rozvázat, tak mi zase říká, z jakých důvodů to smím anebo nesmím udělat. Stát nám říká, jak se přepravovat, jaké dopravní prostředky smíme používat a za jakých podmínek; koho v nich smíme přepravovat, za jakých podmínek smím ty prostředky řídit. Totéž platí pro zbraně. A když si chci postavit dům, svůj dům pro sebe, tak stát mi i do toho zasahuje, protože mi dává pravidla a parametry, podle kterých ho smím postavit, a když to neudělám, tak je ten dům ilegální. A když mám s někým spor, tak stát mi říká, jakým způsobem a u koho ho smím řešit.“

To nebyla demokracie

  • Demokracie z principu nesmí a nemůže selhat, a když náhodou selže, tak ji lidé přejmenují (lidé si ani nechtějí přiznat, že by mohla selhat, to ji radši přejmenují – „to nebyla demokracie“)

Nedemokratické praktiky vlády jsou nesmysl – pouze zrušení voleb je nedemokratické, protože vláda je demokraticky zvolená.

  • Blbí lidé, že zvolili Babiše, je špatný Sobotka a Kalousek, … Akorát na demokracii jako takovou si sáhnout nenecháme!

Úžasná vlastnost světa

  • Můžeme chybovat a z chyb se učit
  • Když následky chyb zmírníme, tak je průser. Když někomu odepřeme možnost se cítit špatně a udělat chybu, tak mu odepřeme možnost se učit
  • Čí je to chyba a do jaké míry je to smůla? Těžko říct, ne-li nelze to říct. Je to subjektivní
  • Pokud neexistuje objektivní měřítko, tak ať se každý rozhodne sám. Buď lidi donutíme k pomoci (demokracie), nebo je necháme si vybrat

V demokracii dáváme lidem skrze volby možnost, aby nutili ostatní k pomoci z jejich vlastních prostředků (dávky, dotace, státní projekty…).

  • Tu možnost využije téměř každý a bude toho masivně zneužíváno
  • Navíc, abychom jedněm dali, tak musíme druhým zákonitě vzít, a to násilně (vyhrožuje se násilím skrze policejní aparát a nikdo to ani nevidí)
  • Zodpovědnost vždy něco stojí
  • Když stát bude lidem pomáhat, tak sníží náklady na nezodpovědnost

Smrtelný cyklus demokracie

  • Přijde politik, slíbí vyšší ochranu (čímž zlevní nezodpovědnost), bude zvolen
  • Důsledek ochrany je vyšší závislost na státu
  • Potom začnou nezodpovědní volat pro další ochraně, protože dělají více a více chyb
  • Přijde další politik a zase nabídne vyšší ochranu
  • Lidé budou nezodpovědnější a nezodpovědnější
  • Tímto demokracie směřuje k socialismu, protože stát kontroluje čím dál více oblastí našeho života, a není to náhoda, ale vlastnost
  • Děje se to v celé Západní Evropě
  • Sociální povinnost (T.G.Masaryk) = zlo
  • Některé Masarykovy činy byly šíleně socialistické (pozemková reforma např.) a rozhodně ne úctyhodné

Co Urza neříká

  • Že by si lidé neměli pomáhat – měli, ale ne s násilným donucením, třeba skrze daně
  • Aby lidé trpěli
  • Chudí by neměli mít právo na štěstí

Kritika

Po skončení části přednášky, která patřila pouze Urzovi, nastal čas pro dotazy a kritiku.

  • „Společnost je komplexnější, a proto jsou třeba řídící struktury.“ Není pravda, že všechny systémy, které jsou komplexnější, potřebují řídící centrum. Příklad? Internet, lidský mozek, příroda…
  • „Demokracie může nevytvářet závislost na státu.“ – ničím nepodložené (Urza ukázal navíc opak), i tak je ale systém nadvlády většiny amorální, protože je tato nadvláda vynucována násilím
  • Z hlediska jednotlivce můj hlas má váhu jen tehdy, pokud ten jeden hlas rozhodne. My o vítězství ve volbách de facto nerozhodujeme
  • Racionální nevědomost = náklady na „rozumné“ odvolení jsou extrémní (stovky hodin studia politických stran atd.) a výsledek žádný, výsledek je pouze v případě, že vedete masivní kampaň na propagaci určité strany
  • Výsledek žádný je i v případě, že se o to vůbec nezajímám a prostě někoho zaškrtnu
  • Následky rozumného a nerozumného odvolení jsou úplně stejné

Volič se stejně bude mít stejně.

  • „Lidé se o sebe nedokážou postarat sami a potřebují stát.“

OK, pokud se o sebe nedokážou dobře postarat, tak jak mohou zodpovědně volit? A navíc, když ještě nenesou následky volby?

  • Co je složitější? Je složitější se o sebe postarat nebo to nechat dělat zástupce?
  • „Není pravda, že většina lidí se o sebe dovede postarat.“ Jak pak ale tito lidé dokážou rozhodnout o svém zástupci (a navíc zodpovědně)? To je absurdní
  • Základní předpoklad funkční demokracie je rozumná volba, ale přitom neexistuje motivace, aby lidé volili rozumně (neexistuje vazba zvolím rozumně = budu mít větší užitek) – jako nerozumné si představte např. dlouhodobě neudržitelné navýšení státních důchodů
  • „Já se o sebe postarám, ale ostatní ne, protože jsou blbci.“ Je ale zvláštní, že si to myslí většina lidí. Každý upřednostňuje něco jiného a je dobrý v něčem jiném, čímž může vzniknout pocit, že všichni nezasvěcení jsou blbci. Když si v rámci demokracie pak každý myslí, že prosazování toho jeho oboru je nejvíce nutné, musí to vést k hádkám a neřešitelným sporům
  • Argument dětmi – pokud zavrhneme demokracii, tak poškodíme děti. A jak, proboha? Ne, demokratický systém je učiní nezodpovědnými (skrze dávky v nezaměstnanosti podporující neochotu pracovat a podobné „demokratické“ metody).

Karel Janeček – host Demokracie 21

Na závěr přednášky si Urza pozval hosta Karla Janečka, zakladatele Demokracie 21. Číslo na konci má znamenat verzi 2 tečka nula (vyšší verze demokracie).

  • Demokracie 21 dává výsledky, které více odpovídají tomu, co lidé chtějí, ale v případě, že se jedná o stát s monopolem na násilí, tak tím stále neodstraním to, že je to násilné. Neřekl jsem ale ani slovo o tom, že jejich volba se promítne na všechny lidi ve státě a že to nemusí být funkční (resp. konečná volba provedená Demokracií 21 nemá žádný objektivní důvod být „lepší“, protože může vést ke stejně katastrofálním následkům, které Janeček nazývá demokracií verze 1.0)
  • „Nezodpovědní mají výrazně menší vliv na výsledek hlasování“ – až ale lidé proniknou do toho systému D21 a naučí se fungovat s proporčním systémem více hlasů, změní se přece i taktika stran (z „volte nás“ na „volte tento okruh kandidátů“) a voličů (aha, chci toho svého populistu, takže to teď musím udělat trochu jinak, aby příp. vyhrál jiný, ale podobný), přičemž ani o přechodném období nelze prohlásit, že bude mít příznivý vliv na zodpovědnější volbu
  • Moje poznámka: rozdrobí se „dobro“ i „zlo“. Rozdrobení neudává důvod pro to, proč by nezodpovědný volič stále neměl volit tu vládu, která se o něj zase bude více starat, a která se v demokratickém cyklu postupně stává socialismem. Ano, výsledky voleb s D21 budou jiné a cesta k socialismu možná pomalejší, ale výsledek to bude mít stejný. Z jedné strany se stane více stran, aby pro ně bylo hlasování efektivnější, a nakonec bude jediný přínos systému změna v přechodném zvykovém období, o níž nelze říct, ani že bude příznivá, ani že bude nepříznivá, protože už jen ten systém demokracie jako takové je amorální
  • „Předpoklad zodpovědné volby není nutný, protože Demokracie 21 eliminuje vliv nezodpovědných.“ – právě že ne, protože systém si osahají zodpovědní i nezodpovědní voliči a neexistuje žádný předpoklad, že se nezodpovědný volič bude vyznačovat jinou (méně efektivní) taktikou volení
  • Demokratické rozhodování na dobrovolné bázi (firmy) je zcela legitimní

Demokracií 21 by prošel i holocaust, pokud by pro to existovaly podmínky.

  • Host samozřejmě bystře namítl, že se společnost vyvíjí a že dnes by nic takového neprošlo
  • „Dosavadní styl demokracie nemůže dlouhodobě fungovat (je v krizi)“ – ale vždyť to je vláda většiny, změna konkrétního provedení vlády většiny nic nezmění na tom, že je to vláda většiny
  • „Stav lidí závislých na státu se zastaví na určitém bodě a systém Demokracie 21 by se do něj nikdy neměl dostat.“ – ano, může se zastavit na určitém vysoce neefektivním bodě (pevný počet navždy zodpovědných), ale není důvod, proč bychom se tam s Demokracií 21 neměli dostat
  • Host věří, že by anarchokapitalismus mohl fungovat lépe než demokracie (od určitého stupně vědomosti společnosti), a Urza je z toho šokován (osobně nemám s argumentem od určitého stupně vědomosti příliš velký problém, protože o socialismu se tvrdilo to samé, a stejně byl nakonec realizovaný a netrvalo to nějaké šíleně dlouhé věky navzdory jeho neskryté utopističnosti – libertarianismus, příp. jeho radikálnější verze anarchokapitalismus, musí lidi nadchnout stejně jako se to před lety podařilo socialismu)

Pokud zlevním možnost být nezodpovědný, tak se zvýší počet nezodpovědných.

  • Pomoc ze strany státu snižuje cenu nezodpovědnosti
  • Demokracie 21 se dostane do nesvobody pomaleji, to je jediné
  • Rozdrobí se jak moc populisty, tak i toho „dobráka“, není zaručeno, že ten kandidát, který bude stát vést ke krizi, bude pomocí systému Demokracie 21 automaticky eliminován
  • Mystifikace demokracie jsou založeny pořád na stejném principu
  • Násilím nedonutíme lidi ke svobodě
  • Pokud lidem v dnešním nastavení zruším stát, tak si založí nový, a pokud jim to zakážu, tak se sám stávám státem

Většina se morálně neospravedlňuje tím, že je většina.

  • „Demokracie je lepší než chaos.“ – to určitě ano, ale pokud předpokládám bez vlády chaos, tak i předpokládám, že se o sebe lidé nedovedou postarat, ale pokud se o sebe nedovedou postarat, tak jak mohou být schopni si pro to zodpovědně zvolit své zástupce? (dotkl jsem se toho tématu v článku zde)

Holokaust by neměl projít, ale v demokracii by prošel.

  • Demokracie neeliminuje svým systémem zlo
  • Hlasy mají význam v souhrnu. Je jedno, jestli k volbám půjdu nebo nepůjdu, dopad volby bude minimální (zbytek udělá většina). Vaše konkrétní rozhodnutí nemá reálný vliv n to, co se stane. Co udělají ostatní, nezávisí na tom, co udělám já
  • „Co kdyby volit bylo drahé, abych musel dát nějako energii?“ To by byl pouze upgrade demokracie. Nejde poznat, jestli ten, kdo volí, ví, co dělá. Navíc tam pořád mám legitimizaci některých činů, které jsou legitimní jen proto, že je chce většina
  • Je ANKAP (zkratka pro anarchokapitalismus) udržitelný? Není cesta více atomizovat demokracii? Ne, schválené násilí je pořád násilí, a libovolně rozdrobené také. Moje poznámka: navíc pokud se o moc dělí příliš mnoho jednotek, je celý systém sice „demokratičtější“, ale také zkostnatělejší
  • Protiargument proti udržitelnosti ANKAPu: „ANKAP společnost nikdy nezaútočí, a proto nemá šanci“ (simulace států a anarchií, kde se anarchie nemusí ubránit) – protože ani nemůže, jelikož nemá pomatené lidi, co by šli do války za pár blbců ve vládě a kvůli jejich sporům s jinými pár blbci ve vládě (více ve článku zde)
    • Není úplně správné předpokládat stav, kdy mám jednu ANKAP společnost obklopenou státy
    • To není sám o sobě důvod, proč se o ANKAP nesnažit
  • Svoboda slova není, protože hajlovat či číst Meinkampf je nelegální (to je svoboda slova all-in, tedy nepoužít násilí ani proti těm, kteří hajlují
  • Problematika monopolů – tržně dosažený monopol (tj. bez násilí a bez použití státu) je zcela legitimní
  • Pokud si někdo drží „monopol“ proto, že je nejlepší v odvětví, pak je to zcela v pořádku
  • Citlivá odvětví nepotřebují pomoc státu a jakákoliv taková pomoc je nelegitimní (proč? ODKAZ)
  • Zpětnou vazbu anarchokapitalistická společnosti zajišťuje trh
  • „Demokracie není jenom systém, ale určitá skupina myšlenek“ – no právě. My mluvíme v rámci tohoto rozhovoru o demokracii jako o společenském systému. Pokud je demokracie i skupina „demokratických“ myšlenek, tak by mě zajímalo, co přesně to je za myšlenky. Vlastní poznámka: pokud demokracie znamená, že většina má vždy pravdu, pak např. demokratická myšlenka odporu ke genocidě nedává smysl, protože vláda většiny neznamená nic jiného než vládu většiny a v tomto tvrzení není implicitně obsažen zákaz genocidy, kterou si většina odhlasuje.
  • V anarchokapitalismu by v souvislosti s rasovou diskriminací museli říct všichni majitelé hospod ne, tady je to pouze pro bílé, ale to se nikdy nestane ať z důvodu ušlého zisku z lidí, kteří by se tím cítili morálně zahanbeni, nebo z důvodů ušlého zisku od černochů. Vždy bude existovat část rasistických a část nerasistických podniků (ale nařizování nerasističnosti je jasným porušením vlastnických práv majitelů hospod)
  • Demokracie je většina, takže pokud se někdo rozhodne tak a druhý onak, tak to druhé rozhodnutí je potlačeno úplně, i když ve svobodné společnosti by si našlo svůj „spravedlivý“ podíl. To demonstruje, že demokracie vlastně drastickým způsobem odřezává lidské volby.
  • Když se podívám na oba systémy z pohledu počtu lidí, tak pro demokracii potřebuju většinu, zatímco v anarchokapitalismu každého. Nelze prosadit cokoliv násilně s argumentem, že to chce většina
  • Hejt předem je tím největším zlem v porozumění, který existuje. Je jednoduché se s někým hádat k něčem (např. o anarchokapitalismus), o čem mám jen minimální znalosti, nepřináší to nic dobrého a je to hlavně úplně k ničemu.

Hodnocení

To, že si lidé prosadí v rámci Demokracie 21 řešení, které „více chtějí“, může znamenat zpomalení cesty k socialismu, protože se třeba zmírní množství radikálnějších sociálních opatření, ale stručně řečeno nezaručuje, že lidé budou „více chtít“ nějakou ne úplně dobrou věc.

Rozlišování na dobré a špatné je nicméně v oblasti demokracie strašně ošemetné, protože jakékoliv rozhodnutí vykonané jejím prostřednictvím je špatné, takže bych v tomto případě označil za ne úplně dobrou věc např. vyšší zdanění bohatých, protože vede k jejich úniků do zemí s nižším daňovým zatížením, čímž země přichází o podniky, příp. pracovní místa.

Pochopil jsem Janečkovo stanovisko, který podle mě chápe Demokracii 21 jako mezistupeň k ideálu ANKAPu. Pochopil jsem, že D21 vede více k tomu, co lidé chtějí, ale Janeček podle mě nepochopil, že lidé nechtějí automaticky to, co demokracii nevede k rozkladu. Dokonce i souhlasím s tím, že by D21 zmírnila vyhrocené hádky politiků a občanů (i s dalšími benefity), ale pořád je tu problém, že vše bude tak, jak většina (i když v případě D21 bych řekl spíš agregovaná většina) rozhodne. Žádná záruka „správné volby“. Změna systému hlasování přece už z principu nemůže eliminovat nějaké tzv. nezodpovědné voliče. To je, jako kdybych chtěl změnou voleb dosáhnout minimalizace státních zásahů tím, že bych tvrdil, tento systém, ze své podstaty, filtruje libertariány od socialistů.

Nějaké uvědomění postupem generací, o němž se Janeček zmiňoval, bohužel nemá příliš velký vliv, protože je tu stálá hrozba zneužití státu pro sebe. I kdyby člověk na podpoře věděl, že tím rozkládá rozpočet, tak bude pro další navýšení podpory, a počet jemu podobných bude zákonitě narůstat, až se pyramida zhroutí (nebo nezhroutí a ustane ve vysoce neefektivním, téměř socialistickém stavu, abychom vzali v potaz Janečkovy argumenty).

Celkově mi jejich hovor na konci přišel docela k ničemu, protože odpovědi na Urzovy otázky vlastně nebyly často vysloveny. Nechci Janečka nějak srážet, ale mluvil extrémně neurčitě a nejistě, takže jsem sem ani nemohl pořádně zaznamenat všechny jeho protiargumenty, jelikož je často neuzavřel.

Závěr

Co se týče demokracie, tak přednáška splnila svůj úkol nám otevřít kritický aparát na něco, co máme hluboce zažité. O anarchokapitalismu určitě čekejte nějaké články včetně koncentrátu Urzovy knihy. Nicméně obhajoba bezstátní společnosti není gró Kryptozvědavce (na to je tady Urza), ale pouze jeho ekonomické podloží. I bez zrušení státu lze moderními prostředky prosazovat osobní svobodu (třeba pomocí kryptografie, kdo ví :-D).

Pište dolů do komentářů, koho by zajímal výtah z knihy, kde se Murray N. Rothbard poprvé vyslovil o anarchokapitalismu. Je nepřeložená do češtiny a dá mi to na pár týdnů včetně času pro zpracování poznámek určitě zabrat.

Celé video (zdroj)

Zdroj obrázku v náhledu: Nová republika

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..