Manifest Cypherpunku

Anonymní systém zmocňuje jednotlivce k odhalení jeho identity pouze v případech, kdy je to žádoucí, což je podstata soukromí. Soukromí je síla sám sebe selektivně odhalovat světu. Cypherpunkové litují předpisů o kryptografii, protože šifrování je v zásadě soukromým aktem. Dnešní příspěvek bude o ideových základech ochrany soukromí (nejen) v kyberprostoru přímo od hnutí, které jej značně zpopularizovalo – od Cypherpunkerů.

Obsah

  1. Úvod
  2. Kontext
  3. Obsah
  4. Závěr
  5. Známí představitelé
  6. Zdroj

Úvod

V dnešním článku vám představím překlad Cypherpunkového manifestu doplněného o moje poznámky, tedy veřejného prohlášení jednoho z nejvýznamnějších počítačových aktivistických hnutí na světě.

Je nutné poznamenat, že Manifest Cypherpunku vznikl v roce 1993, kdy ještě nebyly vyvinuty DLT (Decentralized Ledger Technologies, více v Jádře, článek devátý). Autorem Manifestu je Eric Hughes, spolu s Johnem Gilmorem a Timothym Mayem jeden ze zakladatelů Cypherpunku.

Punk je hudební nebo životní styl charakteristický extravagancí, provokací a tolerancí měkkých drog. „Punk“ znamená v angličtině výtržník. Slovo předtím,“cypher“, pak znamená šifru.

Kontext

Cypherpunkový manifest by doslova znamenal Šifropunk, ale nebudu pravděpodobně jediný, když řeknu, že to nezní úplně dobře. Základy Cypherpunku sahají až do roku 1985, což je těsně před vznikem pojmu „internet“.

V rámci filozofie celého Kryptozvědavce (v rámci Jádra) se Cypherpunkový manifest nachází někde za elektronickým podpisem, i když si myslím, že museli mít Cypherpunkeři rozhodně jasno v problému naprostého zveřejnění i jeho teoretickém řešení.

Cypherpunkeři mluví o soukromí v rámci bezpečnosti lidských interakcí, což je krajní hledisko počítačového experta, nepříliš příznivé pro zaujetí normálního člověka mimo obor. O hledisku vlastnických práv představovaných v Jádru proto nepadne ani zmínka. V rámci bezpečnosti lidských interakcí znamená, že Cypherpunkeři zjišťují, jak co nejlepším způsobem digitálně zajistit závazné vztahy vytvořené v lidském jednání (schválně neříkám smlouvy, protože myslím i dohody – příklad hypoteční úvěr, zapůjčení vozu, jízda taxislužbou, ochrana autorských práv aj.).

O tom, že smlouvy a dohody hrají v lidském jednání klíčovou roli, mluvím v Jádře.

Obsah

Soukromí je nezbytné pro otevřenou společnost v elektronickém věku. Soukromí není tajemství. Soukromá záležitost je něco, co nepotřebuje vědět celý svět, ale záležitost tajemství je něco, co nepotřebuje vědět nikdo.

Soukromí je síla sám sebe selektivně odhalovat světu.

  • V Jádru jsem mluvil o soukromí a zmínil jsem i utajení. Manifest však tyto pojmy používá trochu jinak. Důvod, proč Hughes začal manifest tímto odstavcem, je jednoduchý – chtěl naznačit, že šifrování se netýká pouze těch informací, které nemá znát nikdo, ale i těch, které nemusí znát celý svět.
  • „Otevřená společnost“ může mít různou interpretaci, ale pro nás to bude znamenat zejména svobodnou soukromou společnost.

Pokud mají dvě strany nějaké jednání, pak si každá z nich pamatuje jejich vzájemnou interakci. Každá ze stran může mluvit o její vlastní verzi události; jak by tomu ale mohl někdo zabránit? Někdo může proti tomu přijmout zákony, ale svoboda projevu, možná ještě více než soukromí, je pro otevřenou společnost zásadní – snažíme se neomezovat žádnou řeč. Pokud spousta stran hovoří společně na stejném fóru, každá z nich může mluvit ke všem ostatním a shromažďovat společně znalosti o jednotlivcích a ostatních stranách. Síla elektronické komunikace takovou společnou řeč umožnila a nezmizí jen proto, že bychom si to přáli.

  • Tento odstavec přímo demonstruje ono počítačové hledisko na lidské interakce.

Protože si přejeme soukromí, musíme zajistit, aby každá strana transakce věděla pouze to, co je pro tuto transakci nezbytně nutné.

  • Nic tím nedokáže otřást. Ani pojmy jako „národní bezpečnost“.

Protože lze hovořit o jakýchkoliv informacích, musíme zajistit, že abychom odhalili co nejméně to jen bude možné. Ve většině případů nejsou osobní údaje charakteristické. Když si koupím časopis v obchodě a zaplatím v hotovosti, nevzniká zde žádná faktická nutnost vědět, kdo jsem.

Pokud se požádám svého poskytovatele elektronické pošty o odesílání a přijímání zpráv, nepotřebuje vědět, s kým komunikuji. Potřebuje vědět jen to, jak k druhé straně dostat zprávu a kolik mu za to budu dlužit. Pokud je má identita odhalena podpůrným mechanismem, nemám žádné soukromí. Nemůžu si zde pak vybrat, jakou část sebe odhalím; musím se odhalit vždy a celý.

Proto soukromí v otevřené společnosti vyžaduje anonymní transakční systémy. Až dosud byla tímto primárním systémem hotovost. Anonymní transakční systém není utajený transakční systém.

Anonymní systém zmocňuje jednotlivce k odhalení jeho identity pouze v případech, kdy je to žádoucí, což je podstata soukromí.

  • Manifest se zaobírá bezpečností lidských interakcí ve směru transakcí jako platebních peněžních systémů. Nepeněžní digitální transakce, o nichž začal mluvit Nicholas Szabo před vynálezem Bitcoinu, nebyly ještě vyvinuty. Cypherpunk vznikl pouze s důrazem na peněžní transakce.

Soukromí v otevřené společnosti vyžaduje také kryptografii. Když něco řeknu, chci, aby to slyšeli jen ti, kterým je řeč určena. Pokud je obsah mé řeči dostupný celému světu, nemám žádné soukromí. Šifrovat znamená touhu po soukromí a šifrovat se slabou kryptografií znamená ne příliš velkou touhu po soukromí.

Kromě toho, odhalení něčí identity s jistotou, pokud je anonymita výchozí, vyžaduje kryptografický podpis.

  • „Odhalení něčí identity s jistotou, pokud je anonymita výchozí, vyžaduje kryptografický podpis“ znamená, že ve světě, kde jsme záměrně na začátku anonymní vůči většině stran, potřebujeme k jednoznačnému odhalení identity kryptografický podpis. Je to fakt, který logicky vyplyne z autorizační schopnosti elektronického podpisu a anonymity v soukromém světě.

Nemůžeme očekávat, že vlády nebo korporace bez tváře nám poskytnou soukromí dobrovolně. Jejich výhodou je mluvit o nás a my bychom měli očekávat, že budou mluvit. Snažit se zabránit jejich řeči znamená bojovat proti realitě informace.

Informace nechtějí být pouze svobodné, ony touží být svobodné.

Informace expandují, aby zaplnily dostupný prostor. Informace je Fámin mladší, silnější bratranec; informace jsou pěšák, má více očí, ví více a chápe méně než Fáma.

  • „Budou mluvit“ chápu jako používání informací ve smyslu zbraně.
  • Fáma znamená nepřesnou nebo nepravdivou rychle se šířící informaci (př. šířily se nepravdivé fámy).

Musíme chránit naše soukromí, pokud ovšem nějaké očekáváme. Musíme se spojit a vytvořit systémy, které umožní anonymní transakce. Lidé po staletí hájí své vlastní soukromí šepotem, tmou, obálkami, zavřenými dveřmi, tajnými potřeseními rukou a kurýry. Technologie minulosti neumožňovaly silné soukromí, ale elektronické technologie ano.

  • To není tak úplně pravda. Kdysi sice neumožňovaly silné soukromí, ale ono také příliš nebylo třeba, protože neexistoval internet a rychle se šířící informace. Dnes sice tyto technologie máme, avšak proti nim stojí technologie zotročení pro sběr osobních informací. Boj není jednostranný.

My, Cypherpunkové, se věnujeme budováním anonymních systémů. Chráníme svoje soukromí kryptografií, anonymními systémy předávání pošty, digitálními podpisy a elektronickými penězi.

Cypherpunkové píší kód. Víme, že někdo musí psát software pro ochranu soukromí, a protože nemůžeme získat soukromí, dokud to všichni neuděláme, budeme ho psát. Publikujeme náš kód, takže naši kolegové Cypherpunkeři ho mohou praktikovat a hrát si s ním. Náš kód je zdarma pro všechna použití, celosvětově. Nedbáme příliš na to, jestli schválíte software, který píšeme. Víme, že software nemůže být zničen a že široce rozptýlený (decentralizovaný) systém nelze vypnout.

  • Decentralizace plyne z anonymity a soukromí. Pokud mám soukromí a anonymitu, můžu být „všude“, což je vlastně moje decentralizace. Decentralizovaný systém nelze vypnout, protože nemá jedno centrum, na které by se cíleně zaútočilo.

Cypherpunkové litují předpisů o kryptografii, protože šifrování je v zásadě soukromým aktem.

Akt šifrování ve skutečnosti odstraní informace z veřejné sféry. Dokonce i zákony proti kryptografii dosahují pouze hranic národa a pravé ruky jeho násilí (armády).

  • Odstranění informací z veřejné sféry (stát o nás nebude nic vědět) povede ke svobodě.

Aby bylo soukromí rozšířeno, musí být součástí společenské smlouvy. Lidé musí přijít a společně nasadit tyto systémy pro společné dobro. Soukromí se rozšiřuje pouze do té míry, do jaké lidé ve společnosti spolupracují. My, Cypherpunkové, se ucházíme o vaše otázky a obavy a doufáme, že vás můžeme zapojit, abychom sami sebe nepodváděli. Nebudeme však odkloněni z naší cesty, protože někteří s našimi cíli souhlasit nemusejí.

  • Manifest nemyslí společenskou smlouvu ve smyslu vynutitelné a závazné dohody (takový smysl je totiž rozporuplný).

Cypherpunkové se aktivně podílejí na zvyšování bezpečnosti sítí za účelem soukromí.

Pokračujme společně.

Kupředu.

Eric Hughes, 9.3.1993

Závěr

Cypherpunkový manifest je důležitým esejem, z něhož vychází i kryptoanarchismus a další aktivistická hnutí uctívající soukromí a mající základ v kryptografii. Znamená to, všichni se rozutečte, opusťte své manželky a děti a podlehněte konspiračním teoriím o sledování? Nikoliv. Znamená to uvědomění, co je to soukromí a proč není paranoidní si ho chránit. Na to, jaké jsou jeho největší současné hrozby, a že i kromě nich existuje mnoho důvodů „přepnout na kryptografii“, se zaměříme příště.

Známí představitelé

  • Julian Assage – zakladatel WikiLeaks
  • Jacob Appelbaum – vývojář Toru, systému a internetového prohlížeče pro anonymní surfování po internetu
  • Hal Finney – jeden z prvních vývojářů Bitcoinu; dnes zmražen (jako ve Futuramě) kvůli nevyléčitelné nemoci
  • Nicholas Szabo – vynálezce chytrých smluv (smart kontraktů), designér předchůdce Bitcoinu (Bit Gold)

Zdroj

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..