Nativní token v DLT

Co to je token a proč je vůbec kolem kryptoměn takové haló, když DLT lze použít k mnohem zajímavějším věcem než k měně? Je to opravdu jen proto, že peníze zajímají každého? Anebo je DLT s kryptoměnou či vlastním tokenem už z principu spjato? S odpovědí se budete muset chvíli popasovat.

Obsah

  1. Úvod
  2. Odměňování ověřovatelů transakcí
    1. Elementární vlastnost
    2. Hodnota DLT tokenu
  3. Nevýhody nativní kryptoměny
  4. Proč veřejné DLT
  5. Shrnutí
  6. Zdroje

Úvod

Pro pochopení tohoto článku byste se měli orientovat v pojmech jako DLT, blockchain nebo PoW a obecná transakce. Také by se hodilo vědět, jaká je architektura blockchainu (adresy a klíče), jinak token nepochopíte po technické stránce. PoW, základní architektura a obecná transakce jsou ze článku o blockchainu (sekce Slovník a Základní architektura), který doporučuji přečíst celý. Stejně tak DLT, což už je mezi pojmy na Kryptozvědavci stálice a naprostá nutnost.

Než začneme, je třeba si zatím stručně vyjasnit pojem token. Token je jednoduše jednotka nějaké hodnoty. Jde o určité množství digitálních zdrojů, jejichž kontrolu můžete předávat. Token může nabývat mnoha podob:

  • Aktivum – nárok na aktivum, které je zastupitelné a obchodovatelné. Aktivum je cokoli, jehož hodnota může být převedena na nějakou ekonomickou jednotku, například na hotovost. Aktivum zahrnuje dluhopisy, cenné papíry, akcie, ale i auta, domy, továrny nebo tužka. Původ tohoto aktiva lze snadno sledovat na DLT přiřazením „tokenu“ k dané fyzické věci.
  • Vlastní kapitál – „podíl“ nebo vlastnictví na majetku firmy, organizace apod.
  • Měna

Token ve vztahu k DLT může nabývat všech výše uvedených podob. Abych dal nějaký příklad, tak si představte chytrý majetek, jehož vlastnictví může být rozděleno podle podílu drženého digitálního tokenu a podle velikosti podílu pak přiřazena určitá manipulační práva. My se budeme bavit o tokenu jako o měně, tedy kryptoměně.

Prakticky je token digitální mince, kterou lze tzv. „barvit“ a obohacovat o data. Jak se mince přesouvá z majitele na majitele (tj. z jedné adresy, resp. veřejného klíče na druhý), jsou k platnému přesunu vždy potřeba soukromé klíče, kterými se transakce o přesunu podepíše. Fyzický (či jiný) majetek, který token zastupuje, se pak obvykle dívá do blockchainu a sleduje svou barevnou minci, aby věděl, kdo je jeho majitelem.

Odměňování ověřovatelů transakcí

Poplatky v kryptosíti slouží k tomu, aby měli ověřovatelé transakcí ekonomickou motivaci ověřovat transakce. Bez nich by to totiž nikdo nedělal.

Kryptozvědavec obecně není vášnivým propagátorem kryptoměn a nevidí v kryptoměnách prioritu moderní kryptografie po vynálezu blockchainu. Znamená to ale, že můžeme mít DLT sítě, které zároveň neslouží jako kryptoměny? Existují kryptosítě, které nemají svůj nativní token nebo kryptoměnu? Nebo ještě lépe, mohou existovat?

Po pár googlováních jsem našel lepší odpovědi, než které bych sám vymyslel. Samozřejmě (a jak jsem očekával) většina lidí z diskusí nesprávně používala blockchain jako synonymum k DLT.

Elementární vlastnost

„…Vypadá to, že všechny odpovědi přehlížejí tu nejdůležitější část: veřejný blockchain ke svému chodu kryptoměnu potřebuje, zatímco privátní blockchain ne.

Měna je pobídka pro chod celého systému, zejména PoW. Pokud byste odstranili krypto, snížili byste zájem na tom se sítě zúčastnit a ověřovat transakce, čímž by se zvýšilo riziko selhání.“

Landspurg Thomas, CTO IoT/Blockchain Startup, 19.3.2019 (upraveno), Quora

Tímto Thomas reagoval na obsáhlou diskusi na Quoře, kde se lidé hádali, zda potřebuje blockchain ke svému chodu kryptoměnu.

Hodnota DLT tokenu

„Zde je časté nepochopení ohledně kryptoměn, znějící nějak takto: blockchain je nový revoluční způsob sdílení informací a jde o opravdu hodnotnou a měnitelnou technologii – ale kryptoměny jsou pouhým výstřelkem, poslední nadhodnocenou bublinou od tulipánové horečky v Holandsku. Takže proč nás vůbec kryptoměny zajímají? Ve skutečnosti jsou od blockchainů neoddělitelné.“

Můžu vám říct, že jsem si myslel to samé a velmi dlouho (přes tři roky).

„Tokeny, které tvoří kryptoměny, od Bitcoinu po Ether nebo Monero, jsou prostředky, kterými se člověk účastní protokolů veřejných blockchainů. To není volitelné. Jde o fundamentální vlastnost této technologie.

Pokud je protokol veřejného blockchainu hodnotný, pak připouštíme, že tokeny, přes které se ho účastníme, mají také hodnotu.

Kryptoměna je špatné označení. Téměř žádná ze stovek kryptoměn nefunguje jako měna. Investice do kryptoměn není jako investice do zahraničního obchodu. Místo toho přemýšlejte o kryptoměnách jako o digitálním aktivu vázaném na hodnotu konkrétního blockchainového protokolu. Je pravda, že jedním z původů této zavádějící představy je počáteční měnový účel Bitcoinu, ale v dalších letech od jeho vytvoření se objevila řada digitálních aktiv spíše jako úložišť hodnoty než tradičních měn.

V současné době existují stovky kryptoměn a mnoho z nich jsou neužitečné špatně navržené výstřelky. Pojďme se ponořit do trochu podrobnějšího příkladu. Představte si, že chcete napsat a vykonat chytrou smlouvu na protokolu veřejného blockchainu.

Abyste mohli protokol používat k psaní a vykonávání chytrých smluv, účastníci transakce musejí mít v protokolu kryptoměnový vklad. Pokud se tedy inteligentní smlouvy založené na blockchainech skutečně rozběhnou, pak budou sítě, které jsou nejlépe navrženy pro provádění inteligentních smluv, stále více populární. Čím populárnější je síť, tím větší je nárůst hodnoty tokenů sítě. Proč? Protože nabídka a poptávka.

Na rozdíl od tradičních trhů jako je zlato, u kterého se nabídka zvyšuje, když poptávka stoupá (lidé recyklují zlato, více se těží, a to může nakonec snížit cenu komodity), tak u kryptoměny existuje jen tolik tokenů, kolik lze vytvořit v daném časovém rámci. Kryptoměna navíc vyžaduje nějaké rozhodovací aktivum (nejznámější je výpočetní síla), které lze získat pouze procesem ověřování transakcí. Jediným jiným možným způsobem, jak získat kryptoměnové tokeny, je je koupit od někoho jiného, kdo jimi už disponuje.

Pokud poptávka po protokolu a jeho tokenech roste rychleji než nabídka, cena tokenu stoupá. Síťové efekty dále zvyšují hodnotu protokolu. Nejhodnotnější technologické společnosti jako Facebook nebo Airbnb z podobných síťových efektů těží. Čím populárnější síť je, tím je společnost hodnotnější. Síťový efekt je zřetelně patrný v blockchainových protokolech, které rostou na užitečnosti a hodnotě s tím, jak roste kryptosíť.

Na rozdíl od raného internetu za slávy dot-com bubliny (nadhodnocení, vzniklé přehnanými investicemi do internetových projektú), ve které je síť sama spravována neziskově a přístup je řízen poskytovateli sítě, jediným způsobem opětovné účasti na veřejných blockchainových protokolech je získání podílu ve formě kryptoměny. Zejména v nejlepších veřejných blockchainových sítích mohou tokeny, které tvoří jejich kryptoměny, hrát ještě přímější roli při úspěchu sítě.

Doufám, že tyto informace budou užitečné!“

Ervin Nolan, ETHStvo Blockchain, 6.3.2020 (upraveno), Quora

Je to tak. Kryptoměna (či token) je nerozlučitelně spjata s veřejnými DLT. Jde o to, co jsem v minulých článcích pořád obaloval do „odměny pro ověřovatele“. Neřekl jsem naplno, že prostě dostanou kryptoměnu. Byl jsem obecný, abych čtenáře odpoutal od myšlenky, že pojmy jako kryptoměna a DLT od sebe lze oddělit. Nejde.

Propaguji totiž, že zde nejde jen o peníze, ale zejména o chytré smlouvy, řídící článek na cestě za svobodou soukromým světem. O kryptoměnách se na internetu vášnivě nediskutuje pouze pro to, že v nich běhají nehorázné sumy peněz, ale hlavně proto, že každý nový veřejný DLT projekt má většinou svou vlastní kryptoměnu.

Nejdůležitější část Nolanova komentáře je: pokud je protokol veřejného blockchainu hodnotný, pak připouštíme, že tokeny, přes které se ho účastníme, mají také hodnotu.

Pokud tohle pochopíte, tak už se nikdy nebudete ptát, proč ostatní konsensuální mechanismy, které defacto nezastupují nic jako spálený výpočetní výkon, mohou být vůbec hodnotné.

Představte si, že propojíte mnoho lidí dohromady. Pak zavedete DLT, ale tokeny se nebudou těžit pomocí PoW. A token je nutný k provedení transakce. Pokud chcete tuto DLT využít, musíte mít tokeny. A tak vznikne poptávka po tokenech. „Cenu“ vlastně tvoří to, že jde transakce skrz prostředí, jehož přidaná hodnota tkví v překonání problému naprostého zveřejnění, odkud se vzal důvod, proč vlastně DLT potřebujeme a nepošleme tu transakci po internetu.

Nevýhody nativní kryptoměny

Nativní kryptoměna v sobě ale skrývá pár nepříjemných úskalí. Pokud mám projekt na DLT, obvykle zavedu nový token, který vyžaduje budování důvěry úplně od začátku. Navíc zde platí nepříjemné pravidlo, že čím je síť větší, tím je i bezpečnější, takže můj projekt bude na začátku velmi nebezpečný.

Důvod, proč zavádím nový token, tkví v možnostech monetizace takových DLT projektů. Asi bych i mohl spustit svůj projekt na cizí DLT, ale to bych z toho moc neměl. O získávání finančních prostředků (konkrétně o IPO, Initial Coin Offering) se ale budeme bavit jindy.

S nebezpečím malé sítě na začátku se pojí další nepříjemnost: nováčci ověřovači ponesou velké riziko, že jejich rozhodovací aktivum ztratí veškerou hodnotu nebo že token nebude chtít nikdo směňovat. A možná je zde ještě něco, co by někdo mohl vnímat jako riziko: neúměrné zvýhodnění uživatelů, kteří „u toho byli od začátku“. Token je přece jen komodita, která má svou cenu, to zaprvé, a zadruhé, podle druhu rozhodovacího aktiva lze kryptosíť v raných fázích snadno poškozovat.

Nakonec mě napadla ještě jedna nevýhoda: cenové výkyvy tokenů. Výkyvy vždy lákají obchodníky, kteří mají v kryptosíti funkci nastavování té správné ceny tokenu, což je samozřejmě v pořádku, ale pokud jsou výkyvy příliš velké a jednou zaplatíte za vykonání obecné transakce dolar, zatímco jindy dva dolary, poměrně to osekává praktickou použitelnost dané DLT.

Proč veřejné DLT

Na začátku jsem uvedl komentář, kde se objevilo veřejné DLT. Co to má ale být, když jsem čtenáři doteď neřekl, že DLT se dělí na privátní (soukromé) a veřejné? To souvisí s principem – veřejné DLT mají z hlediska soukromého světa mnohem vyšší váhu, protože jejich účastníkem může být kdokoliv, a tudíž jsou pro vás zajímavější.

Z toho důvodu už často neříkám, že je DLT distribuované, protože zaprvé to má už v názvu (Distributed Ledger Technology), a zadruhé pro nás je důležitější decentralizace. V privátním blockchainu mají správci pojetí o celém systému, a tudíž se nejedná o decentralizovaný systém.

Shrnutí

  • Prakticky je token digitální mince, kterou lze tzv. „barvit“ a obohacovat o data. Jak se mince přesouvá z majitele na majitele (tj. z jedné adresy, resp. veřejného klíče na druhý), jsou k platnému přesunu vždy potřeba soukromé klíče, kterými se transakce o přesunu podepíše. Fyzický (či jiný) majetek, který token zastupuje, se pak obvykle dívá do blockchainu a sleduje svou barevnou minci, aby věděl, kdo je jeho majitelem.
  • „Zde je časté nepochopení ohledně kryptoměn, znějící nějak takto: blockchain je nový revoluční způsob sdílení informací a jde o opravdu hodnotnou a měnitelnou technologii – ale kryptoměny jsou pouhým výstřelkem, poslední nadhodnocenou bublinou od tulipánové horečky v Holandsku. Takže proč nás vůbec kryptoměny zajímají? Ve skutečnosti jsou od DLT neoddělitelné.“
  • Tokeny, které tvoří kryptoměny, od Bitcoinu po Ether nebo Monero, jsou prostředky, kterými se člověk účastní protokolů veřejných DLT. To není volitelné. Jde o fundamentální vlastnost této technologie.
  • Poplatky v kryptosíti slouží k tomu, aby měli ověřovatelé transakcí ekonomickou motivaci ověřovat transakce. Bez nich by to totiž nikdo nedělal.

Zdroje

Diskuse na Quoře

Obrázek v náhledu – Deloitte

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..