Tragédie občiny

Tragédie občiny (v angličtině Tragedy of the Commons) se situace, kdy se určitý zdroj sdílen mezi několika jednotlivci (onen zdroj se jmenuje „občina“) a ti se při jeho využívání snaží maximalizovat svůj osobní užitek. Tato snaha však může vést v konečném důsledku k nenávratnému vyčerpání daného zdroje, a tedy ke snížení užitku všech jednotlivců (k tragédii). Jak to souvisí s DLT?

Úvod

S tragédií obecné pastviny přišel v roce 1968 významný americký ekolog Garrett Hardin. K znázornění situace uvedl jako zdroj obecnou pastvinu, na které nechává více pastevců pást svá stáda dobytka. Každý kus dobytka ve stádě přináší pastevci určitý užitek (např. výnosy z prodeje masa, mléka apod.), racionální úvahou pastevce je tedy zvyšovat počet kusů tak, aby se tento užitek zvyšoval.

Stejně však uvažují všichni pastevci, čímž dochází k navýšení celkového počtu dobytka na pastvině. Množství trávy na jeden kus dobytka se snižuje, čímž se snižuje i užitek z kusu (např. dobytek v důsledku snížení množství potravy pohubne a je z něj méně masa, příp. produkuje méně mléka).

Může dojít i k naprostému vypasení pastviny, což má za následek další snížení užitku (zvířata pomřou), případně nenávratné poškození pastviny.

S každým přidaným kusem dobytka se zvyšuje výnos pouze majiteli daného kusu, avšak ztráty spojené s přidáním kusu (tedy poškození pastviny, snížení množství trávy na kus) sdílejí všichni pastevci. Tím, že je zdroj společný všem, se snížení množství trávy na kus projeví na dobytku všech pastevců.

Tragédii občiny lze upravit na tragédii ryb, lesů, ledovců, nerostů apod. Její řešení v rámci životního prostředí se přitom skrývá v ekonomii (protože stát to za nás nevyřeší).

Motivační struktura

Individuální výnos za přidaný kus dobytka je tedy pro pastevce vyšší než náklad s ním spojený, existuje zde tedy stálá motivace přidávat další kusy dobytka. A ta je destrukční.

Chování subjektů, které se snaží o výše zmíněnou privatizaci výnosů a sdílení nákladů s ostatními, se nazývá Double C – Double P Game (Commonize Costs Privatize Profits; česky se ustálil výraz socializace nákladů (ztrát) – privatizace zisků).

Historický kontext

Hardin ve své práci vycházel z historie středověké Anglie. V 16. století zde existovala volná území obecní půdy, která byla k dispozici pro všechny. Chudí poddaní mohli na tato území vyhánět svůj dobytek k pastvě, čímž si mohli přispět ke zlepšení kvality života. Pro každého však bylo výhodné posílat na tyto obecní půdy stále větší a větší stáda, což mělo za následek to, že zde bylo více dobytku, než půda mohla uživit.

Příklad

Pastvina o pevně dané rozloze může dlouhodobě uživit 100 ovcí. Při tomto množství ovcí se všechny dostatečně napasou, přitom však neponičí travní porost. Ten stačí dorůstat dostatečně rychle k tomu, aby stádo na pastvině mohlo trvale žít. Pokud pastvinu vlastní soukromý vlastník, jistě na základě svých zkušeností na ni bude pást právě 100 ovcí, aby v dlouhodobém výhledu maximalizoval zisk.

Pokud by vyhnal na pastvinu více ovcí, např. 200, toto stádo by brzy sežralo všechnu trávu, vyžralo ji i s kořínky a pastvinu zdevastovalo. Travní porost by se tak změnil v částečné bahniště, na kterém by zbytky vegetace, keříčky trávy, byly schopny uživit jen 20 ovcí.

I populace těchto 20 ovcí by přitom byla schopna zabránit obnově pastviny, protože nyní mnohem méně ovcí logicky spásá mnohem méně trávy, ale kvůli poničenému porostu připadá na jednu ovci stejné množství dostupné trávy jako na začátku.

Pokud si tedy představíme malou obec s 20 rodinami s právě takovou obecní pastvinou, dlouhodobého maximálního zisku by každý člen obce dosáhl, kdyby každý z nich na pastvině pásl 5 ovcí. Na obecní pastvinu však může kterýkoliv člen obce vyhnat tolik ovcí, kolik chce. V takové obci se však jistě najde několik lidí, kteří vyženou na obecní pastvinu více ovcí, než by bylo potřeba, třeba 10.

Každý farmář ví, že pokud to udělá každý, pastvina se zdevastuje, avšak to se stane tak jako tak, i kdyby on sám se toho nezúčastnil, protože jeho příspěvek je malý a celou situaci nezvrátí. Hnán logickou snahou alespoň dočasně, dokud pastvina nebude zničena, maximalizovat svůj zisk, vyžene každý z 20 farmářů rovněž 10 ovcí a tragédie obecní pastviny je dokonána.

Problém obecní pastviny v DLT

Problém obecní pastviny je např. v případě Bitcoinu to, když všichni vědí, že vysoká frekvence transakcí zpomaluje síť (stejně velké bloky transakcí se uvolňují po stejně velkých intervalech), ale stejně si spousta uživatelů „přihodí“, protože to stejně jinak udělá někdo jiný. Obecní pastvina je zde frekvenční kapacita (tzv. šířka pásma) DLT sítě a ovečky jsou transakce.

Za normálních okolností problém obecní pastviny vyřeší vlastnická práva, zde je ale zádrhel na vyšší úrovni – tj. omezenost zdroje pastviny není výsledkem chování uživatelů, ale výsledkem protokolu, protože je do něj téměř zabudována.

Nicméně podstatou DLT je, aby záznam viděli všichni uživatelé, což jde pocitově proti škálovatelnosti. Otázkou však je, jestli všichni uživatelé potřebují vědět o všech záznamech, a to je i dílčím tématem obřího upgradu kryptosítě Ethereum, která ale bude založena na konsensuálním mechanismu, který jsem zde ještě nepředstavil.

Zdroje

Wikipedie

Obrázek v náhledu – PNAS

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..