Juraj Karpiš: „Bitcoin je bublina“ – Bitcoinovej kanál (Kicom)

Když si za Bitcoin v hodnotě 120 eur kupoval zimní pneumatiky, tak ještě netušil, že o pár let později ho budou stát 13 milionu Eur. Tehdy poznal i Juraje Bednára a psal se rok 2011. Autor knihy Zlé peniaze, člověk s tváří amerického agenta a jeho názory i postřehy jsou ale zajímavější než množství peněz, které mohl mít.

Úvod

Juraj Karpiš je ekonom a člen Paralelní Polis v Praze, neziskové libertariánské organizace. Má rád Monero, ale další altcoiny moc nezná. Usmívá se jako Wallace v animáku Wallace a Gromit, ale dojem tajného agenta důležité organizace z něj neopadne. O Bitcoinu si nejprve myslel, že nejde peníze jen tak vytáhnout z vody.

Bitcoin bude více penězi, jakmile v něm začnou lidé přemýšlet

Dokud se tak neděje, máme dodatečné mentální transakční náklady spojené s neustálým přepočítáváním kurzu (ne každý má po ruce zapnutou Siri, aby mu okamžitě přepočítala Bitcoin na fiat). Podobě, jako když se v některých zemích Evropy zavádělo místo místní měny Euro, tak i „zavádění“ Bitcoinu bude pár let spojeno s tímto přepočítáváním.

Jakmile se však „dostane“ lidem tato měna do hlavy, už nikdy nebudou nadávat na „neustále se zdražující zboží“. Spíš naopak – poměry se konečně nastaví tak, jak praví pravidla ekonomie nepoškozené centrálními bankami. Zboží bude nejspíš díky technologickému pokroku čím dál levnější a platy stejné. Bitcoinový standard.

Každé peníze jsou vlastně bublina

Proč? Protože definice bubliny je taková, že peněžní prostředek přijímám výhradně proto, abych ho mohl v budoucnu předat zase někomu dalšímu. Nepřijímám ho proto, čím je kryt. V případě Zlatého standardu až do roku 1971 jste bankovky nedrželi proto, že vás opravňovaly si vyzvednout v bance zlato, ale proto, abyste si za ně mohli něco koupit (nechtěli jste držet zlato, tj. mít z něj přímý užitek). To je rozdíl jiné komodity vůči peněžnímu prostředku.

Změna případu užití způsobuje zvýšení kupní síly peněžního prostředku nad onu „hodnotu zlata v klidu“ (v předchozím příkladě). Lidé nepřijímají peněžní prostředek, protože „by si ho chtěli koupit“, ale protože ví, že jej od nich přijme zase někdo další. A to je efekt, který lze popsat jako efekt bubliny.

Cena peněz je určena trhem, „bublina“ tedy neexistuje

Juraj Karpiš však nezmínil jednu věc. Toto pojetí peněz vypadá, že předpokládá absolutní ceny, vůči nimž se peněžní prostředek vychyluje do bubliny (jako např. Bitcoin), tedy mimo onu správnou cenu. Žádná správná cena peněz ale neexistuje, protože ji určuje pouze nabídka a poptávka, tedy trh.

Bublina tedy není nic jiného než zvýšení poptávky a pak můžeme bublinou nazvat jakékoliv takové zvýšení. To, že ji způsobuje lepší příjímání daných peněz jako prostředku směny, je věc druhá. Pokud bychom nazvali bublinou pouze zvýšení ceny z tohoto důvodu, pak jsou skutečně všechny peníze včetně Bitcoinu bubliny. Pak souhlasí, že neumíme dost dobře peníze nacenit a že jsou peníze na rozdíl od investice vlastně spekulací.

Kryptoměny nahradí současný monetární systém ve formě viru

A ten virus budou pravděpodobně stablecoiny. Juraj Karpiš se nevyjádřil příliš přesně k tomu, jak se kryptoměny vplíží do současného písečku centrálních bank a jak v tu pravou chvíli propuknou naplno a budou k nezastavení, ale líbí se mu myšlenka decentralizovaného stablecoinu.

DAI token je pravděpodobně nejblíže k jeho ideálu, nicméně si myslí, že jde stále o příliš centralizovaný projekt. DAI běží na Ethereu jako jakýsi samosespravující kryptoměnový fond napojený na oracle data, odkud čerpá údaje o ceně kryptoměn a amerického dolaru. Jeho mechanismus pak na jejich základě spravuje koš kryptoměn tak, aby hodnota DAI odpovídala USD. Centrálním bodem selhání jsou pravděpodobně myšlena právě lehce zmanipulovatelná oracle data, která DAI čerpal z jediné burzy (Coinbase, myslím).

Decentralizovaný stablecoin je dobrý nápad, ale vlastnosti, které Juraj požadoval, plná decentralizace i zakotvení ve skutečném světě, jsou se současnými stablecoiny téměř neslučitelné. Chápu však jeho touhu srazit volatilitu na minimum. Tether uvedl jako příklad zlého stablecoinu, do jehož kanceláří mohou přijít federální agenti a zrušit ho v rámci jediné razie.

Narážka na vir zdůrazňovala potenciální sílu vlád. Kryptoměna se musí do skutečné masové adopce dostat nepozorovaně jako virus do monetární ekonomiky. To si reálně úplně neumím představit. Scénářů je mnoho – CBDC (Central Bank Digital Currency, kryptoměna vydávaná centrální bankou) versus Bitcoin nebo třeba CBDC navázaná nějakým způsobem na Bitcoin. I to je možné.

Centrální inflační peníze jsou jako Sauronův prsten

V čem byl ale Karpiš jiný než zbytek ekonomicky uvědomělých lidí, byl nevyhrocený názor na inflační peníze jako takové. Inflační peníze nejsou z principu zlo, dokud je máte svobodné. Pak věřím, že inflace dokáže být v naprosto konkrétních aplikacích něčím jako užitečným hazardem (třeba obchodování na páku) – pokud se vyznáte, o hazard nejde, a dokud můžete zkrachovat, nejedná se o stát.

Pokud však máte inflační peníze vnuceny, musíte v nich povinně vyplácet velkou část mzdy, vést účetnictví, platit „v těch sračkách daně“, pak skutečně fungují jako Sauronův prsten. Kterýkoliv politik si může přihnout z číše neomezených peněz a neomezeně okrádat všechny ostatní, protože si nemohou vybrat peníze jiné.

Inflace je to, co si lidé musí vybrat sami. Ať si každý platí, čím chce.

Monopol na peníze si vláda nenechá vzít zadarmo

Nelze říct, že je inflace apriori špatná, ale protože většina dnešní inflace je z centralizovaných peněz, tak vlastně je špatná.

Už pomalu začíná otevřený útok proti kryptoměnám, protože vlády se rozhodně nebudou chtít Sauronova prstenu vzdát. Centrální bankéř Německa na nedávném zasedání Mezinárodního měnového fondu dokonce řekl, že státy si musí udržet monopol na peníze. Kdokoliv, kdo se pokoušel dělat podobnou kulišárnu jako centrální banky, byl vždycky smeten regulacemi.

Přímé sledování odchozích adres z burz a výběr na jednu ověřenou adresu je pro některé uživatele poměrně zásadní. Jasně, že burzy stejnou taktiku prováděly již dávno (resp. dělala to pro ně společnost ChainAnalysis), ale takto okaté sledování může vést k narušení fungibility Bitcoinu – Bitcoin se rozdělí na špinavý a čistý, což povede k navýšeným vedlejším transakčním nákladům a každý Bitcoin bude mít rozhodně jinou cenu. Integrita se vytratí.

Když se přišlo na to, že AliPay dokáže pomocí vládních dolarů v elektronické podobě na své platformě de facto podvádět, tzn. předstírat, že zákazník si může peníze vybrat, ale ve skutečnosti část z nich investuje jinam, tedy je reálně nedrží, vláda zakročila. A stejně zakročila i u zrodu centralizované digitální měny Libra (která se nedávno přejmenovala na Diem, aby si ji lidé „nemohli zaměnit za britskou libru).

Opět – AliPay de facto prováděl frakční rezervní bankovnictví (způsobující inflaci), ale proč ne. Dokud si lidé mohou vybrat svou měnu, vše by bylo v pořádku.

Dnešní peníze jsou nejrychlejší daňový úřad na světě.

CBDC aneb jak napumpovat peníze, když už nikdo nechce hypotéku

CBDC (Central Bank Digital Currency) je výborným a možná jediným dalším nástrojem hned po úvěrech, jak dostávat a odebírat peníze z monetárního systému. Současné mechanismy jsou poměrně složité a pomalé, co se rychlosti peněž od centrální banky ke konečnému spotřebiteli týče, ale CBDC pošlou nové peníze přímo k cíli.

Odhlasují politici ve sněmovně, že hodíme vrtulníkové peníze farmářům? Pár kliků myší a máte hotovo. Stejně snadno půjde ze systému peníze i odčerpávat. To v současnosti nejde, protože existuje hotovost. Pokud zavedete záporný úrok na běžných účtech, tak se vám lidé „mohou schovat“ do hotovosti, kdežto u CBDC má vláda veškeré peníze pod kontrolou.

CBDC se jeví jako logický poslední krok, protože není příliš viditelný. Pokud mají lidé problém si uvědomit, že vláda může „pomáhat“ pouze tištěním dalších peněz, oddalováním krize a okrádáním všech ostatních, tak CBDC bude oproti vrtulníkovým penězům naprosto neviditelné. Jen se něco naťuká do počítače. Jakmile vláda úrokové sazby hypoték již stlačila téměř k nule, nemá další pobídku pro lidi, aby si brali peníze z míst, odkud je může nově vytvářet a pumpovat do peněžního systému. Pokusy typu „vrtulník“ totiž vždycky skončily hyperinflací.

Hyperinflace není to, co si všichni myslí, že je

Juraj ale upozorňuje, že inflace vrtulníkem, tedy přímé rozdávání peněz, celkovou peněžní zásobu ve skutečnosti příliš nezvětšuje. Strach a nejistota lidí z vrtulníků ale historicky způsobila, že začali zběsile nakupovat, protože se obávali, že pokud si vláda může dovolit tisknout toto, tak jí nic nebrání tisknout neomezeně (což vlastně stejně dělá).

Zběsilé nakupování pak skutečně vedlo k hyperinflaci definované jako zvýšení cenové hladiny, protože když do pekárny naběhne 10x více lidí než normálně a vše se rozebere za 5 minut, pekař reaguje na extrémní poptávku takovým zvýšením ceny, aby akorát prodal všechno pečivo. Tento strach ale nemusejí způsobit pouze vrtulníkové peníze – může jít o vyplácení válčených preparací nebo růst mírné inflace nad určitou mez.

Pokud by stát „vysadil fiat“ tak, jak teď je, spousta lidí a firem by zkrachovala

Ekonomové, a možná i někteří politici vědí, co by bylo dobré udělat – nezasahovat do volného trhu peněz. Stream Kicoma s Dominikem Stroukalem detailněji vysvětloval proces „tisku“ dnešních peněz a reálnou hrozbu deflace, pokud by se „soukolí zastavilo“, tj. pokud by se najednou přestala stimulovat ekonomika, takže nebudu zabíhat do zbytečných detailů.

Peníze se do oběhu dostávají úvěry a pokud ekonomika funguje na uměle levných penězích (tj. levné si půjčit) vlivem řízení úrokových sazeb ze stran centrálních bank, tak musíme mít půjčeno více, než kolik jsou splátky (zjednodušeně), jinak ty splátky bez stimulu způsobí deflaci, protože ubírají peníze z oběhu. A ta deflace by trvala poměrně dlouho a byla silná. Bez stimulu by navíc peníze najednou zdražily, následkem čehož by padlo obrovské množství firem.

Reálné úrokové sazby bychom neunesli.

Sázka na ekonomický cyklus

Juraj Karpiš shortuje trh, protože inflace centrálních bankéřů způsobuje ekonomické cykly prosperit a krizí, které lze s určitou mírou předvídat. A shortuje i Teslu (což je docela sebevražda, protože bůh ví, kde se zastaví). Využívá k tomu opce (typ finančního derivátu, tj. prodej nebo nákup možnosti v budoucnu nakupovat nebo prodávat), u nichž předem ví maximální ztrátu.

Závěr

Juraj Karpiš sdílí spoustu myšlenek se všemi letošními hosty Bitcoinovýho kanálu – až na prohlášení, že Bitcoin je bublina (což je geniální a „pravdivý clickbait“). Někdy příští rok má vyjít jeho bestseller Zlé peniaze v češtině, který si určitě koupím a udělám sem opět volný výtah.

Shrnutí

  • Jakmile se Bitcoin „dostane“ lidem do hlavy a budou v něm přemýšlet, tím blíž bude Bitcoinový standard
  • Peníze jsou bublina ve smyslu, že jim přidává hodnotu spíše možnost všeobecně přijímané směny než čistě touha po samotném prostředku směny, a proto se mohou i 100% kryté papírové peníze dostat do „bubliny“
  • Kryptoměny nahradí fiat spíše skrytě ve formě uznávaného decentralizovaného stablecoinu
  • Centrální inflační peníze jsou Sauronův prsten, kdy můžete sobě nadělovat a ostatním krást
  • CBDC je způsob, jak elegantně pumpovat peníze do ekonomiky, když jsou úrokové sazby už příliš nízké, a jak je také elegantně odsávat, když si nikdo nechce ukládat na účet se záporným úročením
  • Hyperinflaci způsobuje spíše strach z vlády nad penězi než z více peněz v oběhu
  • Pokud by stát „vysadil fiat“ tak, jak teď je, spousta lidí a firem by zkrachovala, protože by neunesli reálné úrokové sazby. Vy byste někomu půjčili na třicet let za dvě procenta?

Zdroje

Bitcoinovej kanál (Kicom): stream s Jurajem Karpišem (Bitcoin je bublina) – zdrojové video

Youtube – obrázek v náhledu

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..