Jsme v cílové rovince a vrcholek hory je už jen pár set metrů před námi. Vítejte konečně v kryptografické části Jádra webu. Doteď jsme se bavili o etice stojící za šifrováním, a proto teď konečně šifrování představíme a s tou etikou propojíme. Kryptologie se zabývá utajením obsahu zpráv, tedy šifrováním. Jedna z jejích disciplín je pak kryptografie, věda o vytváření šifrovacích systémů.
Šifrování stojí na utajení, tedy potřebou něco skrýt před někým jiným. Důvodů, proč to dělat, může být mnoho, ale všechny je lze sjednotit pod pojem soukromí.
Neskrývám něco jen tak, skrývám to, protože chci mít soukromí – jestli jde o objednávku drog z internetu nebo o obsah pracovních emailů, je jedno. Tato potřeba dává vzniknout šifrování. Šifrování je metoda, která se využívá pro převod určité informace do podoby, jež má být nepochopitelná, respektive nečitelná všem osobám, jimž daná informace není určena. Převoz celebrity ve voze s tmavými skly je také určitým způsobem šifrování.
Pokud šifrování selže, je moje soukromí narušeno a ztrácím vlastnická práva k určitým informacím, protože útočník si s nimi může udělat, co chce. Třeba vás tou něžnou fotkou s vaší frajerkou v posteli vydírat. Kdo ví. Šifrování možná nebylo třeba ve starodávném světě, kde se informace šířily pomalu a špatně a jen málokdo je mohl zneužít. V dnešním světě je ale díky internetu možností zneužití mnohem více.
Šifrování dokáže s naprostou jistotou určit vlastníka informace, třeba všech dokumentů na vašem počítači, a to proto, že heslo leží jen a pouze ve vaší hlavě. To je metaforicky to nejpevnější vlastnické spojení, které existuje – když něco víte jen a pouze vy. Bohužel se vztahuje pouze na informace. Kdyby se tak dalo nějakým způsobem aplikovat i na předměty… Nevyvratitelné vlastnictví?
Vrať se o kapitolu zpět, vyber jinou kapitolu nebo vyber další kapitolu.