Teorie hodnoty
Proč mají některé věci a služby pro lidi nějakou hodnotu, zatímco jiné ne? Tuto otázku se už pokusilo rozlousknout mnoho slavných ekonomů včetně Karla Marxe, autora Komunistického manifestu.
Obsah
- Úvod
- Klasická teorie hodnoty
- Subjektivní teorie hodnoty
- Shrnutí
- Zdroje
Úvod
Už jsme se bavili o vlastnictví, takže logicky navážeme tím, podle čeho lidé nakládají s vlastnickými vztahy. Ekonomie i lidské jednání, praxeologie, stojí na teorii hodnoty. Pokud takovou věc jako hodnotu pochopíme špatně nebo si ji špatně nadefinujeme, tak mohou mít zprvu jen formální chyby extrémně negativní dopad na lidi v podobě mylně vedených politik a zbytečných hospodářských krizí. Teď nastává jeden z okamžiků, kdy ta nudná a otravná filozofie ve skutečnosti hýbe světem a kdy jsou definice důležitější než kdykoliv předtím.
Klasická teorie hodnoty
Klasičtí ekonomové, které jste se pravděpodobně učili ve škole (Adam Smith a spol.), nezahrnuli do teorie hodnoty běžné věci, jako např. výběr jít do školy místo pracovat na poli kvůli lepšímu platu v budoucím zaměstnání nebo koupit dům blízko dopravního uzle místo na samotě u lesa kvůli lepší infrastruktuře. Tvrdili, že hodnota věci závisí na hodnotě vložených zdrojů.
Tito takzvaní „ekonomové“ počítali pouze s peněžním pohledem na věc, sobectvím a bohatstvím. K lidskému jednání a teorii lidské volby měli předaleko. Přechod k subjektivní ekonomii znamenal převrat a vyřešil problém, proč hodnota na vložených zdrojích nezáleží.
Subjektivní teorie hodnoty
Volba v subjektivní teorii hodnoty zohledňuje veškeré hodnoty, včetně všech prostředků, hmotných i duševních, velkolepých i zavrženíhodných a vznešených i prostých. K ekonomickému jevu docházelo už tehdy, kdy se nechcete hádat se sousedem, a proto přejdete na druhý chodník. Toto nové chápání navždy změnilo tvář ekonomie.
Další věcí kolem pochopení hodnoty byl zdánlivý paradox, proč má zlato větší hodnotu než železo, když je železo užitečnější. Odpověď je ale prostá – když se rozhoduji, tak vždy s konkrétním množstvím nějakého zboží/služby v naprosto neopakovatelných podmínkách. Nepočítám všechno zlato na světě nebo všechno železo na světě. Chyby ekonomů ohledně pochopení teorie hodnoty vedly ke katastrofálním krizím a šílenému plánování ekonomiky.
Shrnutí
Hodnota je subjektivní a nelze ji spočítat. Cena není hodnota, ale výsledek chování trhu. O tom se však budeme bavit až příště. Nelze určit hodnotu za cizího člověka.
Zdroje
- Kniha Lidské jednání od Ludwiga von Misese – hlavní myšlenky v textu