V minulé části Jádra jsem mluvil o společenské spolupráci. Než se budeme v politické části bavit o svobodě, tak je třeba ukázat, jak jsou spolu provázané ekonomické problémy, lidské jednání a vlastnictví.
Obsah
- Úvod
- Význam vlastnictví
- Násilí
- Shrnutí
- Zdroje
Úvod
Lidské jednání vždy bere v úvahu nějaké omezené prostředky, jinak by se vůbec nedělo. A ekonomie nám pomáhá tyto prostředky kalkulovat a plánovat. Všichni nemají všechny peníze na světě ani životní prostor. Vždy nakládáme s nějakým omezením reálného světa, jinak bychom žili v ráji.
Význam vlastnictví
A pokud s těmi prostředky v rámci jednání nakládáme, tak nás rozhodně bude zajímat vlastnictví. Pokud mám něčeho omezeně (zlata, ropy, životního prostoru, rodinného rozpočtu), pak je důležité, kolik komu čeho patří.
Vlastnictví je základ společnosti, ať se to může někomu zdát „kapitalistické“ nebo „konzumní“ a „americké“. Nežijeme v ráji, máme omezené zdroje a ty jsou nějak mezi nás rozděleny. Vlastnictví má pro náš život a jednání naprosto zásadní vliv. A nemluvím pouze o fyzickém vlastnictví, ale i tom duševním.
Příklady
Teď je logické, proč jsou veškeré lidské spory (ano, bez jediné výjimky) vlastně důsledkem pře o vlastnictví. Stavba dálnice, znečistění řeky, hluk z letiště, ohrožené druhy živočichů i globální oteplování – všechny tyto problémy jsou spory o vlastnictví. Komu patří řeka? Chemičce nebo městu? A jak moc? Milovníci přírody chtějí ochránit žraloky, ale ať je důvod jejich myšlení jakýkoliv – druh vyhyne, sníží se biodiverzita apod. – stejně budou jednou řešit, jak moc jim patří moře, kde ten žralok žije, aby mohli rybáře zastavit. Jak moc letiště vlastní okolní prostor, aby si tam mohlo dělat randál? Jak moc lidem patří jejich dieselová auta, když se je chystají aktivisté za klima z EU regulovat? Podobných příkladů bychom našli spoustu.
Násilí
Násilí je tím pádem zločin proti vlastnictví a nemá pro sebe de facto žádnou speciální škatulku. A dává to smysl, protože pokud vás někdo zbije a vy se neubráníte, pak jste nebyli schopni ochránit vlastnické právo na své tělo. Násilí tedy vždy souvisí s vlastnictvím, ale k jeho vyhrazení se dostaneme mnohem později.
Shrnutí
Lidské jednání a společnost stojí na vlastnických vztazích. Právě myšlenka toho že my jako lidé si dokážeme tvořit zásoby, plánovat své jednání a analyzovat rizika, nás posunula do fáze, že vlastníme ostatní věci, nebo dokonce i tvory. Jedna hmota zachází s druhou hmotou a jiná hmota jí v tom nezabrání – to je v principu vlastnictví oholené o „lidskost“ našeho vnímání.
Zdroje
- Kniha Etika svobody od Murrayho Newtona Rothbarda – hlavní myšlenka textu (převzato, ale interpretováno po svém)